10. Politika, právní stát
– vnitřní – umění řídit stát – školská, zdravotní, sociální, ekologická, hospodářská (finanční, průmyslová, zemědělská)
– vnější – umění organizovat vztahy mezi státy
-politická činnost – tvorba politického programu rozvoje státu a mezinárodních vztahů
– obhajování a vysvětlování programu v soutěži s odlišnými politickými názory a programy
– získávání a udržení moci ve státě
– po získání moci uskutečňování programu rozvoje státu a mezinárodních vztahů
– politická kultura – čestné metody politické činnosti
– předpokládá dobrovolné vytváření a volnou soutěž politických stran a jiných organizací
– používání věcné argumentace bez lží, pomluv a osobních výpadů proti politickým odpůrcům
– svobodné šíření informací médii a úroveň střetávání různé názory (ovlivňuje veřejné mínění)
– demokratická politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním
– demokracie umožňuje přehlasovaným menšinám prosazovat své názory a získávat další přívržence, pouze je nepřípustné působení takových stran a organizací, které usilují o likvidaci demokracie a o nastolení diktatury
– žádná státní forma není dokonalá a vyhovující vždy a pro všechny – v jednotlivých státech se osvědčují státní zřízení v souladu s tradicemi a způsobem života, při odlišnostech jsou závazné dokumenty o základních právech a svobodách občanů přijaté Valným shromážděním OSN – Všeobecná deklarace lidských práv
– Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech
– Mezinárodní pakt o občanských a politických právech
– vycházejí z přesvědčení, že všichni mají užívat občanských svobod a mít právo na stejnou zákonnou ochranu bez jakékoliv diskriminace – rasové, náboženské, politické, národnostní, sociální, rodové, majetkové
– plně respektovány formou demokratického státu vytvořeného na základních evropských právních tradic
-Arthur Bentley – Proces vládnutí – vše, co souvisí s vládou, souvisí i se skupinami, jež se navzájem ovlivňují, stát jako nezávislá instituce registruje dočasnou převahu vlivu jedné strany do doby, než se poměr opět změní
– Robert Dahl – pluralitní demokracie – společnost složena z plurality jednotlivců a skupin usilujících o uskutečnění různých cílů – politické strany, zájmové organizace,církve, spolky, odbory, národnostní menšiny
názory skupin jsou vzájemně vyvažovány a usmiřovány,aby mohlo dojít ke kompromisu všech
– protichůdné zájmy jsou usmiřovány v politice a jejich výsledkem je kompromis
-politická strana – dobrovolně organizovaná skupina usilující získat účast na moci a prosadit zájmy v konkurenčním boji
– vznik v 19. stol. zánikem feudalismu s nástupem demokracie
– podle ústavy politická strana musí být právnickou osobou, musí být odděleny od státu, nesmí
nahrazovat činnost státních orgánů, ozbrojovat se, propagovat se na pracovištích a ve školách
– zákon o politických stranách a hnutích – svoboda zakládání politických stran, dobrovolnost členství, zákaz diskriminace pro členství, zákaz neoprávněného shromažďování záznamů o straně či členech, strana nesmí vystupovat jako státní orgán
– založení strany – musí existovat přípravný výbor nejméně tří občanů, návrh na registraci s přílohami
(písemná žádost alespoň 1000 občanů na vznik této strany – podpis, jméno, příjmení, trvalé bydliště)
stanovy – název, zkratka, sídlo, programové cíle, práva a povinnosti členů, zásady hospodaření
– registrace na Ministerstvu vnitra,15-denní lhůta na schválení žádosti x pokud se MV nevyjádří do 30
dnů, strana vzniká automaticky; návrh může být zamítnut, pokud je strana v rozporu se zákonem
– zánik strany – sloučením stran, z vlastního rozhodnutí, ze rozhodnutí soudu (porušuje ústavu, usiluje o narušení či odstranění demokracie, chybí demokratické stanovy, demokraticky stanovené orgány, směřuje k převzetí moci na úkor ostatních stran, potlačení základních lidských práv a svobod), činnost strany může být pozastavena,následně zastavena
– funkce – zprostředkovatelská – mezi lidmi a vládou
– integrační – vytyčování společných ideologií a programů
– rekrutivní – vytváření a výchova politických elit
– socializační – učí své členy řízeným diskuzím,vystupování na veřejnosti
– mobilizační – vyzívání voličů k politické aktivitě
– mocenská – vytváření vlády,jsou rozhodujícím činitelem ve správě státu
– financování – státní rozpočet – stálý příspěvek stranám, jež ve volbách získaly min. 3%,
příspěvek na mandát, příspěvek na úhradu volebních nákladů
– vlastní příjmy – sponzorství, přímé financování (pronajímání prostor, členské příspěvky)
či nepřímé (reklama za výhodnějších podmínek, propagace v médiích)
dělení podle politiky – 18. stol. – ve francouzském parlamentu royalisté vpravo a demokraté vlevo -›pravice x levice
– dnes převládá ekonomické hledisko
– pravice – důraz na svobodu jedince, individualitu, soukromé vlastnictví a svobodné podnikání
– levice – společenské vlastnictví, sociální spravedlnost, sociálně odpovědný stát
– střed – strany liberální, pokrokové, demokratické; sociální odpovědnost x podpora podnikání;
mohou spolupracovat i s pravicí, i s levicí
podle charakteristiky členství – masové – silná stabilní členská základna, ovlivňují způsob trávení volného času – voličské – menší počet stálých členů, soustřeďují se na získání voličů přímo při volbách
– kartelové – propojení se státní mocí, oboustranně výhodné dohody, brání jiným politickým subjektům v účasti na státní moci
– strany oddaných – soustředěné kolem jedné osoby
podle šířky spektra – úzké – katolické, agrární
– “catch all“ – usilují o podporu všech vrstev společnosti
podle programu – konzervativní – zdůrazňují význam tradic, proti rychlým změnám
– liberální – důraz na práva jedince a minimální omezování ze strany státu
– sociální – sociální solidarita, zásahy ze strany státu
– ekologické – důraz na prostor,ve kterém lidé žijí, omezování průmyslu
– extrémní strany – jednají v rozporu s ústavou- komunisté, fašisté, nacisté
– koalice – spojenectví mající za úkol uspět při hlasování
– mohou se spojit i opoziční strany (postup v parlamentu)
– především v systému poměrného zastoupení
– opozice – strana nesouhlasí s vládní politikou
– všechny strany, které nemají zastoupení ve vládě
– demokratický právní stát – má takovou soustavu státních orgánů, které důsledně dodržují právní předpisy a rychle, účinně a spravedlivě zakročují při porušení práva – poskytují tím občanům právní jistotu
-předpoklady fungování demokratického státu – subjektivní – sami musíme být přesvědčeni o nutnosti a správnosti
demokracie,musíme dodržovat její zásady i když je to pro nás nepříjemné
ovlivněno vzdělaností, mravní vyspělostí, nikdo nemá monopol na pravdu, každá teorie se prověřuje praxí, žádná pravda není absolutní, nutnost vyměňování funkcionářů, všechny názory mají právo být zveřejněny, nesmí se slepě důvěřovat dogmatům,vláda by měla fungovat ve prospěch lidí, výrazem postoje svobodné volby,ochota ke spolupráci a kompromisům v politice + slušné chování, čestnost, výměna stran po volbách by měla proběhnout v klidu s jistotou,že strana jež prohrála nebude postavena mimo zákon
– objektivní – nezávislé instituce, demokratická ústava a zákony
– složky státní moci – zákonodárná – vykonávána zákonodárnými orgány, kontroluje moc výkonnou
– výkonná – hlava státu, vláda a jejich výkonné orgány
– soudní – nezávislé soudy
– účelem je zamezit soustředění pravomocí některého státního orgánu a jejich zneužití k potlačení demokracie
-demokracie – přímá – především malé státy a uvnitř států v obcích
– nepřímá – velké kolektivy – časté rozhodování hlasováním všech plnoprávných občanů by bylo organizačně těžko zvládnutelné,zdlouhavé a nehospodárné
– volby – předpokladem uplatňování nepřímé demokracie jsou volby zástupců,kteří vykonávají státní moc za své voliče
– demokratické volby se konají tajným hlasováním (každý má právo volit nezávisle na cizí vůli) na základě všeobecného,rovného a přímého volebního práva
– volební právo – aktivní – právo volit
– pasivní – právo být volen (stanovena vyšší věková hranice než pro aktivní)
– volební soustavy jsou složité, protože se snaží zaručit, aby výsledky voleb vyjádřili co nejpřesněji vůli voličů
-volební census – omezení práva volit majetkem, věkem, pohlavím…
-volební systémy – většinový (majoritní) – volení jednotlivých kandidátů, zvolen ten, kdo obdrží největší počet hlasů
– poměrný (proporciální) – odevzdávání hlasů pro kandidátní listiny politických stran
výsledkem poměrné zastoupení politických stran, z něhož vyplývá počet jejich zástupců v Parlamentu
– demokracie je nejen státní forma, ale také souhrn morálních zásad, které spoluvytvářejí postoj k životu a světu
– demokratické státní zřízení samo o sobě nezaručí demokracii mezi lidmi, kteří nejsou na potřebné morální úrovni a jednají nedemokraticky, nerespektují přirozenou různost názorů, nepodřizují se rozhodnutí většiny, neponechávají přehlasovaným menšinám možnost dalšího politického působení, vystupují autoritativně a nejsou ochotni hledat řešení společenských problémů v diskusi, nemůže se osvědčit ve společnosti, která neuznává mravní základy politiky a státu
– demokratický postoj k životu je optimistický, založen na důvěře v lidi, jejich inteligenci, zdravý rozum, snášenlivost a morálku – demokraté jsou přesvědčeni, že ve vyspělé civilizované společnosti je demokracie tou nejlepší státní formou a že zatím nikdo z kritiků demokracie nevymyslel, co by lépe vyhovovalo přirozené touze lidí po svobodě a spravedlnosti