15. Romantismus a realismus
ROMANTISMUS
Proti klasicismu a osvícenství.Od začátku 19. st. nejprve v lit., později v ostat. uměl. druzích.Zasahuje i do života věřejného a soukromého.
Souvisí se slovem román – vypravování v románském jazyku, plné rytířských dobrodružství, fantastických zápletek a nespoutané vášnivosti.
Romantismus zdůraznil proti rozumu cit, proti skepsi víru a proti kritičnosti fantazii.Přinesl obrodu náboženství, katolictví i protestanství.Nad spol. konvence kladl právo osobnosti a osobní svobodu.
Rom. podle V. Huga: „svoboda v umění a svoboda ve společnosti“
Rom. člověk se uchyloval do samoty, do přírody, k venkovskému lidu nezkaženému odcizenou civilizací, do světa fantazií a snů, do historie a exotických zemí.
Vznikl rom. nacionalismus, začala se studovat lid. kultura, pěstovat folklor.Romantický umělec trpěl rozporem mezi ideálem a skutečností, nesplnitelností své touhy – z čehož vyplýval často pesimismus a někdy nihilismus.
Ve výtv. umění zůstal hnutím, nevytvořil jednotný uměl. sloh.