Česká meziválečná próza – MARIE MAJEROVÁ: HAVÍŘSKÁ BALADA

Příběh je volným pokračováním románu Siréna. Vypráví o osudu Rudly, jednohoze synů staré Hudcovky. Odehrává se od velké hornické stávky roku 1900 až po světovou hospodářskou krizi roku 1929 -1933. Když se Rudla dostává na černou listinu, odchází tajně do Německa. Dostává se do Elsnice, kde se ubytoval v hostinci u manželů Jelínkových. Připadá si tam jako v ráji. Přišla za ním jeho milá Milka a byl šťasten. Rudla Hudec tu žije pod cizím jménem Jan Zvonař. Po narození syna se však vše začíná hroutit. Chtěli ho oddělit od Milfara, ale ten se vzbouřil a byli oba vyhnáni ze šachty. Našli si práci na povrchu, ale za měsíc byl Zvonař zase v dole. Když měl Zvonař už čtyři děti a Milfar psal, že se dá ve Westfálsku vydělat více peněz. Ve Westfálsku dlouho nepobyli a začala mobilizace. Zvonař musel narukovat mezi prvními. Utekl jim, ale zase ho chytili a poslali na frontu. Horníci ale mohli zpět do dolu. Najstaršímu chlapci, kterému říkali Kluk bylo 14 let a nastoupil do dolu. Na dole došlo k neštěstí a mezi 600 mrtvými byl i Kluk.
Třetí kapitola je vyprávěním Milky Milfarovům po několika letech. Hudec přišel o dva prsty a narodila se jim holčička. Vrátili se do Čech, kde vznikla republika. Hudec (mrzák) se dal na žebrotu, ale zachoval si víru v lepší svět.