Husitská literatura – 3. období

Husitská revoluce začala v červenci 1419 v Praze pod vedením kazatele Jana Želivského svržením konšelů z Novoměstské radnice.
Husitský program byl obsažen ve 4 artikulech pražských:
1) Přijímání podobojí způsobou – věřící měli přijmout chleba a víno jako krev a tělo Kristova.
2) Rovnost všech sociálních vrstev před zákonem – stejné tresty pro všechny
3) Svoboda kázání Božího slova
4) Zákaz světské vlády kněžstva

Husité podnikaly výpravy do zahraničí – spanilé jízdy- šíření husitského programu. To vedlo k tomu, že si je císař Zikmund pozval na koncil do Basileje k diskusi o rovnosti. Neshody vedly k porážce husitského vojsk r. 1434 Bitvou u Lipan. R. 1436 v Jihlavě uzavřena basilejská kompaktáta, smíření husitů s církví a císařem Zikmundem. Z kompaktáty se však dodržovala pouze zásada příjímání podobojí způsobou – utrakvistická církev

V literatuře dochází ke změně žánrů: zaniká světové drama, rytířská, lyrická a duchovní epika. Do popředí se dostává: satira, duchovní píseň, traktát, postila, kázání, kronika.
Nejznámější duchovní písně jsou zaznamenány v Jistebnickém kancionále (kancionál – sborník duchovních zpěvů, který potřebovali věřící při mši). Patří sem písně:
Ktož jsů boží bojovníci – byla zpívána před bojem a měla dodat vojákům odvahu.
Povstaň, povstaň veliké město pražské

Z veršovaných skladeb, mají ráz polemiky patří: Žaloba Koruny české, Porok Koruny české a Hádání Prahy s Kutnou Horou – obsahuje náboženský a soc. program husitství. Psána formou alegorického soudního sporu, v němž Praha v postavě krásné ženy symbolizuje pokrokové husitství, kdežto Kutná Hora v podobě nevzhledné stařeny hájí stanovisko kal. církve a kostnického koncilu.
Tyto skladby jsou obsaženy v Budyšínském rukopise.
Polemika – spor, v němž se protivníci navzájem vyvracejí názory a přesvědčuji jeden druhého o správnosti toho svého.

Katolická strana – vyjadřovala se proti husitům stejnými lit. žánry.
Protihusitská báseň Václav, Havel a Tábor – vyčítavě se obrací k táboritům a viní je za válečné utrpení v zemi.
K mezinárodní veřejnosti se husité obracely svými latinsky psanými spisy:
Vavřinec z Březové, autor lati. psané kroniky Husitská kronika – zpracovává události z let 1414-1422. Nejlepší hist. pramen pro tuto dobu-bohatá na fakta, údaje jsou spolehlivé. Autor stál proti Zikmundovi, tak i proti táboritům. Svým zaměřením se blíží Dalimilově kronice.
Napsal i: Píseň o vítězství u Domažlic – oslava vítězství husitů nad křižáky v r. 1431, kteří se rozutekli, když uslyšeli píseň Ktož jsů——–.