INDOEVROPSKÉ JAZYKY

- jazyková indoevropská rodina, skupina jazyků, které se společně vyvíjely v Indii a přilehlých oblastech
- předpokládá se, že byl společný jazyk x pouze dokud lidí bylo málo, v 2. tis. př. l. přelidnění => rozsídlování =>
rozdělení na jednotlivé jazykové větve indoevropské jazykové rodiny => vznikají základní prajazyky, ze kterých se ostatní jazyky vyvíjí
- pouze do počátku letopočtu - v důsledku stěhování národů rozrůzňování jazyků v jednotlivých větvích

VĚTVE
1) Řecký jazyk - řečtina a vývojové fáze
2) Albánský jakyz a vývojové fáze
3) Arménský jazyk a vývojové fáze
4) Indoíránské jazyky
a) indické jazyky a vývojové fáze - např. cikánština
b) Perština a vývojové fáze
5) Keltské jazyky - Irština, Bretonština
6) Baltské jazyky - Lotyština, Litevština, Pruština (zanikla)
7) Germánské jazyky - Němčina, Angličtina, Holandština, Vlámština, Švédština
8) Italické jazyky - základem latina, ze které na území Itálie vznikly Románské jazyky - Italština, Francouzština, Španělština, Portugalština, Rumunština
9) Slovanské jazyky - východní, západní a jižní - viz. 2B

SPOLEČNÉ ZNAKY
- prajazyk => určité shody ve tvarosloví, ve stavbě slov, ve slovní zásobě (např. matka - mutter, mother)

- i jiné rodiny:
- Ugrofinská rodina - Finština, Maďarština, Estonština
- Bantuské jazyky - Afrika - mluví, když se nadechují
- Semitohamitské jazyky - Afrika, Asie, Jižní Amerika