2) Vznik nezávislého státu v Indii

– národněosvobozenecké hnutí začíná už po 1. sv. válce
– Vel. Brit se snaží čelit různými prostředky — např: Indii bude přiznán status Dominia = samosprávné území v rámci Britské říše
– Vláda počítala s tím že získá na svou stranu velkou Indickou buržoazní…..
– 1919 Anglický parlament vydal akt o ústavě pro Indii, tento akt byl dočasnou ústavou a měl upevnit svazek anglické a indické buržoazie
– touto ústavou byl vytvořen dvoukomorový parlament složený ze zákonodárného shromáždění a státní rady
– Zák. shromáždění mělo 140 členů, 40 poslanců jmenoval místokrál z řad anglických úředníků
– Státní rada měla 60 členů , z toho 34 volených a 26 jmenovaných
– Ústava z r. 1919 neuspokojila Indickou buržoazii ani lidové vrstvy
– Počátkem 20. let se do čela Indického národního kongresu (do strany usilující o dosažení nezávislosti) dostal charismatický vůdce Mohandas Karamčand Gándhí – byl označovan Máhadmá = velká duše
– Hlavními zásadami učení tohoto vůdce byly : 1) umírněná opozice proti anglické vládě
– 2) organizování pasivního odporu bez používání násilných prostředků
– v letech 1920 – 1922 proběhla kampaň občanské neposlušnosti – její podstatou bylo: 1) odmítání čestných titulů a hodností,,2) odmítání služby v úřadech , policii a v armádě,,3) neplacení daní
– kampaň byla připravena a řízena indickým národním kongresem , navazovala na boj rolnictva o půdu
– obě tyto vrstvy směřovali k povstání a k užití násilných metod, indický národní kongres přerušil kampaň občanské neposlušnosti
– potlačování národněosvobozeneckého hnutí,jež nekladli odpor ( nechali se mlátit),, vypracování nové Indické ústavy, která byla vydána v r. 1935 a měla platit od roku 1937, podle této ústavy nazývané úředně „Akt o státním ústrojí Indie z r. 1935“ byla Indie federací složenou s provincií které byli řízeny guvernéry a feudálních knížectví ,které řídil jejich vládce
– i po vydání této ústavy si britská vláda ponechala v Indii moc
– za druhé světové války, kdy Indie stála na straně spojenců dosáhl Indický národní kongres anglického souhlasu k vytvoření Indické vlády odpovědné zákonodárnému shromáždění,po 2. sv. válce se národněosvobozenecké hnutí natolik vystupnovalo že britská vláda byla nucena zahájit jednání s politiky dvou největších stran : Indického národního kongresu a Muslimské ligy
– návrh kompromisního zklidnění vztahů, nevedlo však ke zklidnění situace ale naopak vedlo k zostření situace
– 1947 britská vláda vydala prohlášení „ o odevzdání moci Indii“ , země byla v důsledku těchto věcí rozdělena na dvě části : Hindustán a Pákistán a obě tyto části dostaly statut dominia
– 1950 byl vývoj uzavřen tím že Indie byla prohlášena svobodnou demokratickou republikou