14a Přínos německé klasické filosofie, Kant, Hegel, zákony dialektiky; moderní filosofické směry
– zakladatelem německé klasické filosofie = Immanuel Kant
– narozen v Královci ve Východním Prusku
– jako mladý značné nadání -> podpora přátel – studium na univerzitě v Královci
– studium teologie + zabývá se filosofií, matematikou a přírodovědou
– nechtěl být knězem -> nejdříve domácím učitelem v bohatších rodinách -> soukromý docent -> profesor, přednáší na královecké univerzitě filosofii, etiku, estetiku, matematiku, fyziku a antropologii => umírá v Královci
– myšlenky:
– počátky jeho filosofie = tzv. předkritické období: hypotéza o vzniku sluneční soustavy – > formulována v díle Všeobecné dějiny přírody a teorie nebes
– hlavní dílo z tzv. kritického období – Kritika čistého rozumu – obsahuje výklad učení o poznání, zavrhuje v ní tzv. „důkazy“ boží existence a učení o nesmrtelnosti => kritika Platóna a Aristotela + Tomáše Aquinského – zabýval se důkazy boží existence
– podstatou jeho filosofického učení = rozlišení „věci o sobě a jevů“:
– rozděluje skutečnost na:
– část kterou vnímáme smysly = nazývá ji svět jevů -> pouze tuto část můžeme adekvátně vnímat a poznávat, a proto je zčásti výtvorem naší psychiky
– část která naši zkušenost přesahuje = nazývá světem „věci o sobě“ -> pro nás přístupná pouze přes naši mysl -> vtiskuje mu formy přirozené našemu vědomí => formy:
– prostor a čas = nejsou něčím objektivním, protože neexistují mimo naší psychiku => mimo ně, nejsme schopni nic jiného vnímat
– etika: založena na tzv. kategorickém imperativu = mravní příkaz člověku: existuje formální zákon mravnosti – každý člověk má mít svůj mravní zákon a má jednat tak, aby ten svůj mravní zákon dodržoval a zároveň tak, aby mohl být mravním zákonem každého jiného člověka => člověk má být přísnější na sebe než na ostatní
– celkově dospěl k subjektivnímu idealismu = nebere, že existuje hmota; a k agnosticismu = nemůžeme vnímat podstatu světa
– G.W. F. Hegel
= završitel německé klasické filosofie -> patří k největším myslitelům v oblasti filosofie
– neměl příliš vyvinuté řečnické schopnosti -> náročné přednášky x za neobratným způsobem vyjadřování velká hloubka teoretického myšlení
– myšlenky:
– > omítá Kantovo učení o nepoznatelnosti „věci o sobě“ => jevy stejně tak objektivní jako podstata -> odhaluje se v jevu, a tím je i jev podstatný
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
29. Filosofie 19. a 20. století
23. Filosofie v 19. století
28. Německá klasická filosofie
Immanuel Kant
G. W. F. Hegel 1
Každá věc se neustále mění, i když to není vidět 2
Mezi objektivním a absolutním duchem jakoby ubylo materie, proces vymaňování se z negace, přírody 3
24. Filosofie ve 20. století
J. G. Fichte 1
Fichte říká, že věc o sobě neexistuje 2
Já a nejá: syntéza 3
Schelling 1
Základním pojmem Schellingovy filosofie je pojem Já 2
Podle Hegela a Goetha se příroda chápe v její vlastní živosti 3
Největším problémem, kterým se Schelling zabývá je lidská svoboda 4
Bernard Bolzano
Tomáš Garrigue Masaryk
Články na hledaný výraz „Filosofie 19. století“ naleznete na bezuceni.cz