Alfons Mucha
Alfons Mucha je jednou z nejvýznamějších osobností evropské kultury konce 19. a začátku 20. století – období secese, v rakousku známé jako „Jugendstil“. Představuje poslední pokus o stylovou jednotu všech uměleckých odvětví. Secese popřela a překonala historismus a eklekticismus uměleckých slohů 19. století a položila základy pro rozvoj moderního umění 20. století. Hlavní myšlenka secese je o novém spojení umění se životem. Poznamenala celý další vývoj moderní kultury od architektury po všechny oblasti užitého umění. Alfons Mucha se narodil v 24. července 1860 v Ivančicích a zemřel 14. července 1939 v Praze. Studoval ve Vídni, Mnichově a v Paříži, kde se záhy usadil, pracoval a navazoval četné kontakty s osobnostmi kulturního a společenského života. Byl nejen osobitým malířem, kreslířem, grafikem, dekoratérem a portrétistou, ale také velkým cestovatelem. Jezdil do Rakouska, Itálie, Francie, Ruska, Jugoslávie a Ameriky. Navrhl poštovní známky (Hradčany) a bankovky, nevyhýbal se žádné oblasti dekorativního umění. Navrhoval šperky, sklo, nábytek, interiéry, ilustroval knížky a časopisy. Je autorem výzdoby Primátorského sálu v Obecním domě. Za svého pařížského pobytu proslul zejména plakáty pro herečku Sáru Bernhardtovou. Jeho malířskou tvorbu lze obdivovat v muzeu „Alfons Mucha“ v Panské ulici v Praze.
Je autorem monumentální „Slovanské epopeje“, která má 20 pláten a každé toto plátno má rozměry kolem 610 x 810 cm. Slovanská epopej je trvale vystavena na zámku Moravský Krumlov. Alfons Mucha maloval Slovanskou epopej 18 let života. Dne 1. září 1928 byla oficiálně odevzdána městu Praze, které věnoval i okno pro katedrálu sv. Víta v roce 1931.
Použitá literatura:
„Alfons Mucha“ – Jiří Mucha
„Umění a život – Doba secese“ – Petr Wittlich
Ještě bych dodala, že Mucha byl také tvůrce šperků a kostýmů. Dále pak že souvislostí s tvourbou plakátu pro Sarah Bernhardtovou (litografie) vznikl tzv. styl Mucha.
Co se týče secese tvoří konec dlouhé řady nejvýznamějších uměleckých slohů . Tento styl začal vzkvétat na konci 19. století a tento vzestup trval krátce, přibližně jen jedno desetiletí. Poté se secese proměnila ve více propracovaný a neotřelý umělecký sloh. V těch letech mnoho mladých umělců nebylo spokojeno se skutečností, že celá západní Evropa byla rychle industrializována. Secese se pokusila o soužití mezi praktickým prostředím a intimitou soukromého života. Křivky, spirály a bohaté ornamenty se staly oblíbenými znaky tohoto stylu a byly používány na skle, keramice, v architektuře i grafice. Měla velice blízko k symbolismu a čerpala inspiraci z francouzského Rokoka a japonského umění. Nový styl se rychle šířil, zvláště oblíbený byl v Paříži, Vídni, Mnichově a Berlíně, stejně jako ve Velké Británii a v USA. Především šlo o způsob, jak průmyslově vyráběné zboží udělat atraktivnější, což se Muchovi povedlo v plné šíři. Tak například reprodukce jeho obrazů se objevily na krabicích na sušenky, na známkách i na bankovkách.