14. Rokoko, klasicismus a empír
ROKOKO
A) POJMY, ČASOVÉ VYMEZENÍ, ZDROJE
Barokní sloh vyústil v druhé pol. 18. st. v rokoko.
Vyznačuje se dekorativností, hravostí, zdrobněním měřítka, jemnou kultivovaností, eroticky podbarvenou, nebo bezobsažnou zdobností.
Název je od franc. slova rocaille (=kamení), představujícího char. motiv asymetrického ornamentu ve tvaru C nebo S.
Uplatnilo se především v dekorativním a užitém umění (drobná porc. plastika), ale také v sochařství, v malířství i v architektuře.
Ve Francii byl slohem Ludvíka XV.
V českých zemích – rané rokoko (od roku 1730), období rozvinutého slohu (1745-1780) a po roce 1750 se rokoko prolíná s nastupujícím klasicismem.
B) ZÁKLADNÍ PRINCIPY ARCHITEKTURY, SOCHAŘSTVÍ, MALÍŘSTVÍ + C) PAMÁTKY
ARCHITEKTURA
Francie
Robert de Cotte (1656-1735)
– dekorativní motivy (interiéry pařížských paláců třicátých let 18. st.), úpravy ve Versailles
Jacques-Ange Gabriel (1698-1782)
– dvorní arch. Ludvíka XV.
– jeho stavby tvořily přechod mezi Mansartovým stylem a novoklasicismem
– Vojenská škola, náměstí Svornosti v Paříži
Přetvářela se i města – Nancy, začala se stále více uplatňovat „přírodní“ anglická zahrada s okrasnými stavbičkami („chýše“).
Anglie
William Kent (1685-1748)
– stavitel zahrad, volných luk s nepravidelně vedenými pěšinami, křivkami ohraničenými jezírky a malebnými skupinami stromů
Čechy
– rokokové prvky již v pozdních stavbách K. I. Dientzenhofera (palác Piccolomini)
– paláce projektovali:
Anselmo Lurago – Goltz-Kinských
Jan Josef Wirch – Arcibiskupský
Josef Jäger – Turbovský
A. Lurago – zámek Hořín (vynikající interiér)
bezva úprava-přehledné,no prostě super!
hmm neco je dobry