ANTICKÁ A ŘECKÁ LITERATURA

ANTICKÁ LITERATURA (8. st. př. l. – 5. st. n. l.)
– antická kultura: Staré Řecko, Římská říše
– Řekové – výhodná zeměpisná poloha – na rozhraní egyptské, mezopotámské a staroegyptské literatury x Římané si Řeky podmanili => přebírají písmo
=> řecké písmo se rozšířilo do střední a západní Evropy – literatura se stala zprostředkovatelem mezi řeckou a západoevropskou vzdělaností

ŘECKÁ LITERATURA (8. – 1. st. př. l.)
I. OBDOBÍ ARCHAICKÉ – do 7. st. př. l.
– v temném období, prehistorická ( v ústním podání) literatura, kterou tradovali AIDDOVÉ za doprovodu lyry
. z jejich písní vznikla lyrická epika
1) Epika
a) MYTOLOGIE – vystupují bozi, polobozi, hrdinové, králové, bájná zvířata – vychovávali lidi
– bohové:
1. generace: bohové nebe a země
2. generace: Kronos – bůh, jedl své děti, aby ho nesesadili x nesnědl Dia (matka ho zachránila)
3. generace: Zeus – k moci se dostal válkou proti otci
– další: Poseidon (moře), Héra, Deméther, Hádes, Hestia, Áres (válka), Afrodita (láska, krása, syn Amor), Dionýsos (víno), Héllos (slunce), Eros (svár)
– bohové mají dobré i špatné vlastnosti
b) EPOS – Homér
– napsal Illias a Odyssea – původně otrok, rybář x když oslepl, stal se z něho básník
– „Illias“ – posledních 51 dní posledního 10. roku obléhání Tróji z pozice Řeckých vojáků
– 16 000 veršů, rozděleno na 24 zpěvů
– spor krále Agamnemóna s nejvýznamějším bojovníkem Achillem. Spor o princeznu, kterou chtějí oba => Achiles odchází z bojů => řecká vojska odpadávají => přítel Partokos chce pomoci => vzal si Achilovu výzbroj x je zavražděn Hektorem => Achiles nešťastný => bojuje, zabil Hektora a 9 dní ho vláčel kolem hradeb, pak ho na rozkaz bohů musí vydat => pohřben
– „Odyssea“ – posledních 41 dní před návratem Odyssea do rodné Ithaky
– spisovný, knižní jazyk
– Ithacký král Odysseus se vrací z války, bloudí x Athéna, dcera Diova mu pomáhá při jeho pouti

2) Lyrika
a) ELEGIE – autor Archilochos – lidová báseň, zpívala se za doprovodu flétny – obsahovala ponaučení
b) MONODICKÁ LYRIKA – básně přednášené 1 člověkem za doprovodu lyry
– Sapfó – šlechtična z Athén, utekla na ostrov Lezbos, kde založila školu múz pro dívky – námět: škola múz, její soukromý život, náboženské a svatební písně
– jediná žena, která psala – inspirace pro ostatní básníky
– Anakreón – tvořil na zakázku
– Anakreóntika – víno, ženy, zpěv – milostná a pijácká literatura
– psal náhodně, jeho následníci vydali jeho díla ve sbírce – popisoval obyčejné vlastnosti, špatnosti lidí – dílo: „Anakreonteia“ – námětem pití ženy

3) Bajka
– Aisópos (Ezop) – potulný básník, vytváří typy postav (symboly)
– „Bajky“ – „Závistivý pes“ – pes, který leží v seníku a nechce dovolit volům, aby žrali seno, i když jemu je k ničemu => jako s lidmi, kteří vlastní něco, co nepotřebují x nikdy by to nedali člověku, který to opravdu potřebuje
– „Husy a jestřáby“ – pásli se na louce. Přišli myslivce a zastřelili husy, protože se nestihly vznést tak rychle jako jestřábi – lidé mají trénovat svaly a ne tělo
– Bajka – veršovaný útvar, alegorický
– vystupují zvířata nebo věci, kteří jednají jako lidé – karikuje špatné lidské vlastnosti, na konci ponaučení
– nejčastější postavou liška: „Vrána a Liška“ – symbolizace určitého typu lidí

II. OBDOBÍ ATTICKÉ – do popředí Attika (centrem Athény)
– Athénská kultura: všestranný rozvoj člověka (psychický i fyzický), demokracie => mohou se podílet všichni lidé
– z dionýzií (slavnosti) vzniká drama a komedie – zpívají se písně – smutné = tragédie, veselé = komedie
– mytologické náměty, jen vyjímečně historické; mluvení, zpívání, tanec
– na začátku pouze sbor, vyprávěl celý děj, později vůdce sboru hercem, 2. – 3. herce vytvořili dramatikové
– ženy nesměly vystupovat => masky
1) Tragédie
– Aischylos – žil v Athénách, bojoval proti nepřátelům => náměty z válek
– „Peršané“ – konflikt 2 národů, morální drama
– armáda se žene na Athény x ty brání svobodu a vítězí => bohové trestají peršany
– „Upoutaný Prometheus“ – mytologický námět
– symbol dobra, spravedlnosti, svobody => inspirace romantikům
– „Oresteia“ – dramatická trilogie na historickou událost
– 1. část: Agamnemón, 2. část: Obětující ženy, 3. část: Usmířené bohyně
– Agamnemón po svém návratu byl manželkou a jejím milencem zavražděn (chtěl se ujmout vlády). Jeho syn Orthés se pomstil a zabil matku a jejího milence => lid s tím souhlasil x on sám měl výčitky => => odešel z města

– Sofokles – dramatik z bohatých vrstev – zabýval se vztahy mezi lidmi – psychologicky propracované
– „Antigona“ – zaživa zazděna za to, že pohřbila svého bratra, který byl prohlášen za zrádce => zavražděna za to, že byla příliš ctná a milovala bratra
– „Král Oidipus“ – základní děje drama se odvíjí od mezilidských vztahů v rodině
– vztahy reálné, ti hlavní, co rozhodují jsou muži

– Euripidés – největší reformátor – dokonalá psychologie, postavy se vyvíjí
– „Médea“ – kouzelnice, která pomohla Jásonovi ukrást zlaté rouno
– drama o ženě, která se musí vzdát manžela i dětí kvůli novému sňatku svého muže x je hrdá => oba syny zabije a odchází

2) Komedie – původně bez jednotného děje, později typizace postav
– kritické – kritizují řeckou společnost, aristokracii a zámožné vrstvy
– Aristofanés – žije za Peloponézských válek => zesměšňuje je
– „Mír“ – protiválečné
– „Jezdci“ – politická satira na jezdce

3) Historické knihy
– Herodotos – „Dějiny“ – dějiny řeckoperských válek
– pokračovatel Thukydidés – „Dějiny Peloponézských válek“

4) Řečnictví – vznik řečnického stylu
a) OSLAVNÉ – opěvování vojevůdců a politiků
– Isokratés – oslavné řeči na Filipa Makedonského
b) POLITICKÉ – Démosténes – „Filipiky“ – řeči proti Filipu Makedonskému
c) SOUDNÍ – obranné – počátky soudních řečí panovníků

5) Filosofická próza – psáno formou dialogů (rozhovorů)
– filosof polemizuje s nějakým žákem nebo oponentem – každý dodává argumenty, aby dokázali své tvrzení
– Platón – učitelem byl Sokrates => Platón pokračovatelem jeho myšlenek
– cestoval po středomoří, po návratu založil vlastní filosofickou školu
– „Faidros“ – rozhovor mezi Platónem a žákem Faidrem – co je pravda, láska a jak psát literaturu tak, aby byla pravdivá i umělecká
– „Symposion“ = hostina – zaznamenání několika řečí
– rozhovory na téma láska, rozdělil ji na pozemskou – mezi mužem a ženou, a nebeskou – mezi 2 muži
– láska je psychická, ne jenom fyzická

– Aristoteles – otec osobním lékařem Filipa Makedonského
– zakladatel mnoha vědních disciplín
– „Rétorika“ – věda o řečnictví – praktické rady, jak dobře vytvářet rady
– „O vzniku a zániku“ – zabývá se vznikem a zánikem života
– „Poetika“ – věnuje se způsobu života

III. OBDOBÍ HELENISTICKÉ (4. – 1. ST. Př. L.)
– pronikají orientální vlivy
– vznikají Idyly – zabývá se popisem venkovské krajiny
– pastýř pase ovce a navštíví ho krásná dívka => milostné téma