ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ
– politické příčiny: rozvoj manufakturní výroby => potřeba velkého množství pracovních sil x nedostatek – jsou nevolníci => František I. ruší nevolnictví => stěhování z venkova do měst => počešťování => rozvoj kultury a literatury x zůstává povinná robota – vzniká dělnictvo + česká buržoasie => dělnické organizace => důraz na národnost
periodizace:
1) Klasicismus (1781 – 1805)
2) Preromantismus (1806 – 1830)
3) Romantismus (1831 – 1848)
4) Realismus (od 1848)
1. FÁZE = OBRANNÁ (1781 – 1803)
– v čele pouze osvícenští vědci => záležitost inteligentních špiček x pocházejí z lidových vrstev => snaha obnovit českou kulturu
– obnova české kultury – národní program: poukazují v něm na slavnou historii národa + na vztahy s ostatními Slovanskými národy
– obranná fáze – vydány slovníky, gramatická díla na obranu českého jazyka
PRÓZA
– naučná literatura – pouze česká, píší ji písmáci, knížky lidového čtení – orientální a knížky z měšťanského prostředí
Josef DOBROVSKÝ (1753 – 1829)
– narozen v Maďarsku, v rodině strážmistra => s češtinou se setkává až po přestěhování v 15 letech do Havlíčkova Brodu, vystudoval gymnázium, poté teologii v Praze x vysvěcen až za 10 let
– pracuje jako vychovatel, poté soukromý učenec
– studijní cesty do zahraničí: Švédsko, Rusko – v archívech zkoumá české literární památky
– odmítá pravost Královédvorského a Zelenohorského rukopisu
– dílo: „Dvojdílný německo-český slovník“
– „Zevrubná mluvnice jazyka českého“ – psáno německy
– „Dějiny České řeči a literatury“ – vytvořil periodizaci české literatury od počátku do jeho doby x skeptický k vývoji a budoucnosti českého jazyka
– „Mluvnice staroslověnštiny“ – napsáno latinsky
– „ Přízvučná prozódie“ – nauka o utvoření verše
– v době NO dva systémy: Časomíra a Sylabotónický systém
Časomíra
– původně v řečtině a latině
– systém, který neudává počet slabik, ale říká, že se pravidelně musí střídat krátké a dlouhé slabiky
– dlouhé: s dlouhými samohláskami, nebo samohlásky mezi souhlásky, slova kde je hodně souhlásek (krk) =>
=> používá pouze spondej a daktyl
– eledické dististichon – psalo se tak v antice
– dvojverší, kdy v prvním verši bylo 6 stop (hexametr), pravidelné střídání spondeje a daktylu
– druhý verš z pěti stop (pentametr) x dvě stopy neúplné, měly jenom první přízvučnou dobu, druhou už ne
=> problém pro češtinu
*Aj, zde leží zem ta, před okem mým slzy ronícím,
někdy kolébka, nyní národu mého rakev, …
*Byl pozdní večer, první máj,
večerní máj byl lásky čas, …
Sylabotónický prozodický systém
– typický pro češtinu od Národního obrození
– pokud chceme skládat básně, musíme dodržovat metrum => přesně dává počet slabik a přízvučných dob v jednom verši
– přízvučné doby = těžké, je na nich slovní přízvuk
– čeština používá 2, 3 nebo 4 slabičná slova, více jenom vyjímečně
– přízvučná a nepřízvučná slova
– stopa = metrický celek, který se musí opakovat => dvojslabičná (podvojná) a tříslabičná (potrojná) stopa
– podvojná stopa: trochej
– jamb
– spondej
– potrojná stopa: daktyl
– stopy se musí zkombinovat => rytmus => musí se udržovat v celé básni
*Horo, horo, vysoká jsi,
má panenko vzdálená jsi.
*Stříhali do hola malého chlapečka,
kadeře padaly k zemi a zmíraly.
Václav Matěj KRAMÉRIUS (1753 – 1808)
– nadaný žurnalista, vydavatel Schönfeldských CK poštovních novin, sám vydává „Pražské poštovní noviny“
– v Národním obrození vydává „Krameriovy C.K. vlastenecké noviny“
– nakladatelství Česká Expedice + knihkupectví
– vydávají praktické příručky, beletrii, knížky lidového čtení
– svá díla zde vydávají autoři NO
– díla: „Mandevillův cestopis“, „Příhody Václava Vratislava z Mitrovic“, „Arabské pohádky“
DIVADLO
1) Divadlo v Kotcích – 1771 vydána první česká hra: „Kníže Honzik“
– přírodní divadlo, hrálo se pod širým nebem
2) Nosticovo divadlo – od 1783
– hra: Don Giovani“, „Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka“
x česky hrají jenom o víkendech => krachuje => Stavovské divadlo
3) Divadlo Bouda (fungovalo pouze 3 roky)
– vlastenecké divadlo v horní části Václavského náměstí, velká návštěvnost x 1789 zrušeno pro architektonické úpravy
– ústřední osobností Václav Thám
4) Stavovské divadlo – původně Nosticovo divadlo
– koupeno českými stavy
Václav THÁM (1765 – 1816)
– autorem českých her
– kolem něho další autoři – snaha vytvořit nová česká dramata => překládají z němčiny (Schüllera) a z angličtiny (Shakespeara)
– vlastní tvorba: hry s náměty z české historie
– „Břetislav a Jitka“, „Vlasta a Šárka“, „Švédská vojna v Čechách“
– další autoři: Prokop ŠEDIVÝ: „Mastné krámy“, lokální frašky
– Antonín Josef ZÍMA: „Oldřich a Božena“
– preferoval časoměrný prozodický systém x neujal se, pouze po dobu NO, psal experimentálně
– inspirace v cizích směrech, nechává se inspirovat Anakreónem