Evropa po napoleonských válkách a revoluční rok 1848

Uspořádání Evropy po Vídeňském kongresu
Po sesazení Nap.se konal Vídeňský kongres (září 1814 – červen 1815) – zúčastnili se všechny E státy kromě Turecka Cíle: *ukončit válku s Francií

*ve většině zemí se obnovuje absolutismus, církev znovu posiluje své pozice, které měla před vypuknutím osvícenství

*poválečném uspořádání tehdejší E, zajištění míru, vytvoření mezinárodního bezpečnostního systému pro trvalé potlačování revolucí.

Rozhodující slovo na tomto kongresu měli vítězné mocnosti z napoleonských válek = Rusko(car Alexandr), Prusko(král Fridrich Vilém III.), Rakousko(císař František I., kancléř kníže Klemens Lothar Metternich – předseda konference),VB(vévoda Wellington) a překvapivě významnou roli zde měla i poražená Francie (min.zahr. Talleyrand docílil uznání rovnopráv.postavení Francie na kongresu)

Ve Vídni přijali 4 POLITICKÉ PRINCIPY (KONZERVATIVNÍ POSTOJE):
1. legitimita bývalých vládnoucích dynastií – návrat “ panovníků z boží milosti “ k moci /Bourboni ve Fr./

2. systém rovnováhy sil v E, aby žádný stát nezískal hegemonii, Fr.oslabena, musela zaplatit váleč.náhrady a odevzdat váleč.loďstvo vítězům.

3. územní vyrovnání
* zisky Pruska – Porýní, část Vestfálska, Gdaňsk, Poznaňsko,Dolní Lužice a část S Saska
* zisky Ruska – Velkoknížectví varšavského, Finsko, Besarábii
* zisky Rakouska – severoitalské státy Benátsko a Lombardsko
* zisky Velké Británie – Malta, Jónské ostrovy, Ceylon Švýcarsko získalo garanci neutrality

4. snaha zabezpečit výsledky jednání, udržet stávající systém, společný postup proti občanským revolucím v E v budoucnosti – uzavřen čtyřspolek vítězných mocností, do něho později přijata i Francie (1818) -trval do roku 1848. Pořádány periodické kongresy velmocí – poprvé v Cáchách 1818

Evropa po vídeňském kongresu – éra Metternichova
– relativní stabilita, doba klidu a míru, ve většině států byl nastolen absolutismus
– obava z liberalismu (vlivy myšlenek amer.a fr.revoluce), omezována svoboda slova, náb.a tisku, úsilí vyhnout se válkám, revolucím
– prostředky – spolupráce E mocností, křesťanská vzájemnost, řešení mez. problémů jednáním, zřízen účinný systém tajné policie
Svatá aliance – spolek evrop.křesť.panovníků proklamovaný 26. 9. 1815 v Paříži tzv. Aktem Svaté aliance
– podepsán rus.carem Alexandrem I., rak.císařem Františkem I. a prus.králem Fridrichem Vilémem III.
– poté postupně všemi E monarchy s vyjímkou angl.krále, panovníků skandináv.zemí, a papeže
– vyjadřovala ideové spojenectví E panovníků v období po napoleonských válkách, založené na principech legitimity, absolutismu

Revoluce 1848 – 1849 v Evropě
– vyvrcholení hnutí v E, zlom v dějinách většiny E zemí,
– série revolucí = zasaženo území od Paříže po Budapešť, od Berlína po Palermo – kolem 50 revolučních akcí v E (kromě Ruska a Anglie)
– vliv prům.revoluce (rozmach prům.,dopravy i zeměd.) na politiku – odpor k přežitkům feudalismu, vládě abs.panovníka – omezování občan.svobod + požadavek konstituce (ústavy)
– výbuch revoluce urychlen 2 událostmi svět.dosahu – všeobecná obchodní a průmyslová krize v Anglii se šířila do E + neúroda (sucho 1846) a nákaza brambor – vzrůst ceny potravin
– společné cíle revolucí : odstranit feudalismus a absolut.vlády, rozvoj industriální spol.

Revoluce v Německu
– březen 1848 – boj za občanská práva a zejména za národní jednotu – země v rámci Něm.spolku rozdrobena (přes 30 států) + něco vlastnilo Dánsko, Rakousko
– vliv vítězné únorové revoluce ve Fr., lid.shromáždění v J a Z oblastech země (Bádensku a Bavorsku) – vynutili si slib ústavních reforem a svobody tisku, v Sasku abdikovala konzervativní vláda
– Prusko – počátek revoluce v březnu v Porýní
– 19. 3. povstání v Berlíně (hl.město) – nacionalistům se podařilo zajmout krále, který odvolal vojsko a slíbil novou ústavu a demokrat.reformy – vytvořena nová vláda (umírnění liberálové)
– koncem března v Heidelbergu vyhlásila skupina liberálů volby do celoněm.parlamentu na základě všeob.voleb – v květnu 1848 zahájil parlament svoji čin.
– začalo jednání v kostele sv. Pavla (trvalo rok) o celoněm.nár.vládě, o sjednocení
– právníci, podnikatelé, vědci a duchovní – klid pro svobodný obchod a podnikání, vystoupili proti vládě aristokracie, vyjádřili se pro národ.politiku X rolníci požadavek vlastní půdy bez feudálního omezení, řemeslníci ochrana cly pro svůj obchod, dělníci vyšší mzdy a odstranit nezaměstnanost
– objevily se 2 návrhy sjednocení Německa:
a. velkoněmecké řešení – území v rozsahu bývalé svaté říše římské (Rakousko, Německo, Polsko)
b. maloněmecké řešení – jen něm.území bez Rakouska v čele s Pruskem
– vytvořena dočasná ústřední vláda, neměla vl.armádu, policii, úřednictvo – odkázána jen na dobrou vůli jednotlivých států – neschopna uskutečnit sjednocení Něm.
– březen 1849 – vyhlášena nová něm.ústava = kompromis mezi liberály a demokraty – občanské svobody,náboženská tolerance, zrušení feudální závislosti, vyhlášení všeobecného hlasovacího práva pro muže, zvítězila maloněm.koncepce, předpoklad zachování monarchie v čele s císařem
– ústřední moc byla nabídnuta prus.králi Fridrichu Vilémovi IV. jako dědičnému německému císaři – ten však odmítl ústavu (Prusko bylo militaristický stát, junkerům se nelíbilo zrušení feud. Závislosti
– nová povstání republikánů na jaře 1849 v Porýní, Dresden, Bádensku – z počátku mělo úspěch, poté zasáhlo pruské vojsko a revoluci potlačilo, Fridrich nechal i vojensky rozehnat v červnu parlament
– přesto nedošlo k návratu k předrevolučním poměrům, vydána oktrojovaná ústava z vůle panovníka, zachováno osvobození rolnictva, někde i svoboda tisku a shromažďování, císař chtěl zachovat naději na maloněmeckou koncepci sjednocení.

Revoluce v Rakouské monarchii
– mnohonárodnostní stát = převaha Slovanů, ale nadvláda Němců a Maďarů v čele s habsburskou dynastií
– cílem nár.hnutí – odstranění habs.absolut.režimu a nastolení politic.rovnoprávnosti podmaněných nár.
– zostření cenzury, policejní tažení proti univerzitám, neúroda a krutá zima 1847-1848
– březen 1848 – první nepokoje v Čechách po zprávách o revoluci ve Fr.
– na 11. 3. 1848 svolal Repeal /ileg.spolek čes.a něm.radikálních demokratů v Praze/ schůzi pražských občanů do Svatováclavských lázní (blízko dnešního Karlova náměstí)
o sepsána petice císaři – požadavky jazykové (zrovnoprávnění češtiny s němčinou ve školách a na úřadech), požadavky státoprávní (uznání a upevnění jednoty zemí koruny české, vytvoření samosprávného celku z Čech, Moravy a Slezska)
– císař Ferdinand V. Dobrotivý odpověděl kabinetním listem – duben 1848 – souhlas se zrovnoprávněním češtiny, s rozšířením českého zemského sněmu o zástupce měst, se spojením českých zemí /sliby/
– březen 1848 – vznikly české ozbrojené sbory – dobrovolná národní garda, sbor Svornost
– červen 1848 -v Praze Slovanský sjezd na Střeleckém ostrově – představitelé slovanských národů rak. císařství i hosté z jiných slovanských zemí (Poláci, Srbové, Rusové); předsedou sjezdu Palacký
– cílem sjezdu – vytvořit spolek slovanských národů rak.monarchie, přeměna Rak.ve spolkový stát rovnoprávných národů – program austroslavismu – zachování habsburské monarchie, ale jako národnostně spravedlivého federativního státu v čele s císařem i ústavní vládou, obava z germanizace Čechů v Německu a maďarizace Slováků
– 2.myšlenkou byl panslavismus (protipól pangermanismu) = touha Slovanů žít v jednom státě v míru a přátelství se všemi národy jako svobodní lidé
– názorové rozdíly – část pro zachování monarchie, část za co největší samostatnost
– jednání předčasně ukončeno červnovým povstáním v Praze
– červen 1848 – manifestační mše bratření na koňském trhu – napadnuta vojskem (v čele s Windischgrätz.) – počátek pražských bouří
– Praha povstala /studenti a radikální demokraté/ – vytvořeny nár.gardy, 6 dní bojovaly proti voj.přesile
– následovalo dělostřelecké bombardování Prahy – zapálena, revoluce nakonec brutálně potlačena
– 17. 6. Praha kapitulovala – stav obležení, zatýkání účastníků revoluce – zrušen Národní výbor, rozpuštěn ozbrojený sbor Svornost, pronásledování revolucionářů.
– prosinec 1848 – Ferdinand se vzdává trůnu a nahrazuje ho Fr.Josef I. – v březnu 1849 nechal vojensky rozpustit říšský sněm v Kroměříži a sám vydal novou ústavu (oktrojovanou) – princip centralismu, sněmům ponechána jen malá působnost, země koruny české byly přímo podřízeny císařské koruně rakouské
– ústava však nikdy nevstoupila v platnost v celém rozsahu, byla zrušena 1851 tzv. silvestrovskými patenty.
– odhaleny přípravy májového spiknutí 1849, připravovaného ruským revolučním demokratem Bakuninem, nad Prahou stav obležení (až do roku 1853), radikálové byli pozatýkáni, zavedena cenzura.

Revoluce ve Vídni
– 13. 3. 1848 – studenti, řemeslníci a měšťané – požadavek odstranění absolut.a Metternicha, císař se revoluce zalekl, necítil se tak silný a proto nechal M odvolat a slíbil novou ústavu
– toho využili Maďaři a vynutili si na císaři zřízení samostatného uherského sněmu, zrušení robota
– květen 1848 – nový volební řád do říšs.sněmu = 2 komory – horní /velkostatkáři a císařem jmenování členové/ + dolní /zvýhodněny majetné vrstvy/ – císař měl právo veta k usnesení obou komor
– nespokojenost s omezeními – květnové vídeňské povstání – útěk vlády a císaře do Innsbrucku, revoluce se rozšířila po celém císařství
– po vytvoření nové vlády v červnu (min.spravedl.Alexandr Bach) začalo v červenci ve Vídni zasedání ústavodárného říšského sněmu o podobě nové ústavy, o zrušení roboty
– císařským patentem v září 1848 bylo zrušeno poddanství
– říjen 1848 vypukla nová demokratická revoluce ve Vídni – pokus vídeň.lidu zastavit vojsko proti maď. revoluci, poslanci se rozutekli, říšský sněm byl přeložen do Kroměříže
– po 3 týdnech vídeň.revolucionáři poraženi dělostřelec.jednotkami generála Windischgätze  kapitulace Vídně – konec revoluce v Z části monarchie

Výsledky revolucí
v Rakousku – definitivní konec feudál.éry, zrušení roboty a poddanství, zrušeny cechy, nástup kapitalismu u nás – volná cesta k rozvoji průmyslu a svobodného obchodu
– místo federalizace se uskutečnila centralizace říše, pronásledována nejen liberální opozice, ale i všechny svobodomyslné a národnostní snahy

v Evropě – ač revoluce poraženy nebo nedokončeny – v celé E (kromě Ruska) odstraněna feudální privilegia, robota a poddanství
– osvobození rolníci, mezník mezi feudal.a kapit., otevřena cesta k volnému obchodu a podnikání, k hosp.rozvoji – návrat k předrevolučním poměrům již nebyl možný
– revoluce byla zdrojem zkušenosti a poučení pro další období bojů za realizaci cílů
– růst industrializace, vítězství kapitalismu, reforma soudnictví a správního systému.