A) EVROPŠTÍ UMĚLCI A JEJICH DÍLO

SOCHAŘSTVÍ
Čechy a Morava
Kamenictví (výzdoba architektury, kašny, náhrobky), řezbářství (oltáře, kazetové stropy) a kovolijectví (křtitelnice, zvony, fontány).

Kamenictví – dekorace architektury – okna Vladislavského sál na Pr. hradu
– Italští kameníci
– mramorová kašna na Staroměstském nám. (zničena 1861), kamenný náhrobek
Jana Popela z Lobkovic (mistr Vincenc Strašrybka – ve Sv. Vítu), kamenné
mauzoleum v chóru Sv. Víta

Řezbářství – oltářní reliéfy
– zámecké kazetové stropy (Pardubice, Nelahozeves, Jindřichův Hradec,
Častolovice, Telč)

Kovolijectví – Benedikt Wurzelbauer (sousoší Venuše s delfínem – na vrcholu Vriesovy
fontány ve Valdštejnské zahradě)

Adrien de Vries – manýristický sochař, pracoval pro Rudolfa II., bronzová soška koně (Národní galerie), bronzová socha Herkula

Hans Mont – Venuše a Mars (v Obrazárně Pražského hradu); Giovanni Battista Quardi – štukatér (Klanění tří králů – v Obr. Pr. hr.)

Nová technika štuku – výzdoba interiérů na zámku v Nelahozevsi a v pražském letohrádku Hvězda, na zámcích v Telči, Bechyni, Kratochvíli.Vrcholné dílo – císařský pokoj bučovického zámku (Hans Mont).

MALÍŘSTVÍ
Španělsko
El Greco (1541-1614) – nar. na Krétě, v Benátkách Tizianovým žákem, spojil byzant. uměl. tradici s benátským kolorismem, jeho paleta barev vyjadřuje duševní stavy a pocity – expresivní barevnost, nepřirozeně protáhlé postavy.Zmrtvýchvstání, Nanebevzetí, Nanebevstoupení, Pátá pečeť Apokalypsy, Pohřeb hraběte Orgaze (dole pohř. obřad, nahoře uvítání v nebi), Pohled na Toledo.I sochař a architekt.

Nizozemí
Pieter Brueghel st. – krajiny a satirické výjevy, žánrová malba, moralistní kompozice (výjevy situoval do vesnického prostředí).Biblické obrazy – myšlenka hříšného a nesmyslného lidského jednání na pozadí krásné krajiny.Přísloví, cyklus Měsíců (Lovci ve sněhu, Pochmurný den, Senoseč, Žně, Návrat stáda), Selská svatba a Selský tanec (figurální kompozice, alegorie), Podobenství o slepcích.Jeho krajiny mají real. přirozenost a intimitu.
Pieter Brueghel ml. – „Pekelný Brueghel“ – krajinář a malíř květinových zátiší

Německo
Albrecht Dürer (1471-1528) – 1. cesta do Itálie (vytvořil krajinomalby), Apokalypsa, Pašije a život Panny Marie (dřevořez).Mytologické a alegor. náměty (i symbolika – Melancholije, Velké štěstí).2. cesta do Benátek (Růžencová slavnost).Po návratu intenzivně studoval perspektivu a nauku o proporcích.Malíř real. podobizen, oltářních obrazů, grafik.Přesnost kresby a jasná barevnost.Psych. charakteristika, autoportréty, dokonale ovládnul vyjadřovací prostředky.
Jeho kresby:
a)náčrty kompozic a studie detailů,
b)volné kresby krajin, zvířat, květin a podobizen.Napsal knihy o perspektivě a proporcích lidského těla.

Grünewald – Isenheimský oltář – pozdně gotický expresivní spiritualismus, dvorní malíř kardinála Albrechta Braniborského.

Lucas Cranach st. (1472-1553) – zakl. saské ren. mal. školy, dvorní malíř saského kurfiřta ve Wittenbergu, obrazy madon různých typů, podobizny saských knížat a reformátorů (Martina Luthera).První hřích a Paridův soud (ideál krásné ženy).Se smyslem pro humor namaloval řadu variací na téma nerovných dvojic (mladík a po lásce toužící stařena, stařec a mladá prodejná divka).

Čechy a Morava
Malba nástěnná, desková, knižní.
Mistr litoměřického oltáře (oltář litoměřický s pašijovými výjevy, vyzdobil část kaple sv. Václava v chrámu sv. Víta freskami s výjevy svatováclavské legendy).Perspektiva, plasticky modelované postavy.

V deskové malbě – saský vliv – rozvoj portrétu (vznikaly galerie), rodinné epitafy.
Nová technika sgrafita – levnější náhrada plastické výzdoby stěn (Míčovna v Král. zahradě na Pr. hradu, dům U Minuty, venkovské zámky v Litomyšli, Telči).
Knižní malba – kancionály a graduály (Kancionál litoměřický).Fabián Puléř, Matouš Ornys, Jan Kantor Starý, Matouš Radouš.

Rudolfinský manýrismus – Rudolf II. povolal významné umělce, jeho dvůr byl centrum – bizarní portréty, krajiny, obrazy zátiší s ovocem, květinami nebo zeleninou.Vedoucí dvorní malíř byl Bartholomeus Spranger (alegorie, mytologie, náb. obrazy, podobizny, epitafy).

Měšťanské malířství (epitafy) – Karel Škréta.