Hierarchické uspořádání živých soustav

– porovnáme-li různé druhy organismů, zjistíme, že se liší svou složitostí
– pro ž.s. je charakteristické hierarchické uspořádání

nejnižší strukturální složka: biomakromolekuly (nukl.kys., bílkoviny) → jsou spojovány do větších, stabilnějších nadmolekulárních komplexů: (enzymové komplexy, ribozomy) → vyšší stupeň uspořádanosti vykazují organely (mitochondrie, plastidy, jádro), funkčně spjaty, na sobě závislé → buňka : jednob.org, mnohob. organismy

Rozlišujeme:
a) nebuněčné organismy viry
– nesou sice vlastní genetickou informaci, avšak nejsou vybaveni enzymy pro syntézu vlastních bílkovin, tím pádem nejsou schopni reprodukce mimo hostitelskou buňku
– existence virů je úzce spjata s existencí hostitelské buňky = mohou žít jen jako nitrobuněční parazité

b) jednobuněčné organismy
– sinice, bakterie, prvoci, jednob.. houby a řasy
– tělo je tvořeno jedinou buňkou, která vykonává všechny životní fce
– mohou samostatně existovat a rozmnožovat se

buněčné kolonie: vývojově přechodné formy mezi jednob. a mnohob. org. (kolonie sinic, prvoků..)
: objevuje se u nich specializace a diferenciace b.