A) IMPRESIONISMUS; FRANCOUZŠTÍ A ČEŠTÍ IMPRESIONISTÉ, DÍLA
Vznikl na konci 60. let 19. st. ve franc. malířství (v La Grenouillere, malých lázních na Seině, kde se Monet s Renoirem soustředili na pozorování odlesků a zrcadlení světla ve vodě).V pol. 80. let vystupují v opozici proti impre. různé směry postimpresionismu.
– imprese = dojem (umělcovy obrazy jsou pouhé náčrty v počátečním stavu tvoření, které
vypadají jako vedle sebe ležící bar. skvrny)
– přesnost zobrazení proměňujících se světelných a atmosférických stavů přírody
– pojem impresionisté vytvořil novinář Louis Leroy článkem Výstava impresionistů
v časopise Charivari (inspiroval se obrazem Clauda Moneta – Dojem, východ slunce –
pohled z umělcova okna v Le Havru na moře, slunce zrcadlící se ve vodě a lodě v popředí)
– nový pojem naturalismus – umění se má stát výrazem života a jeho cílem je podat obraz
přírody v plné síle a pronikavosti, obsáhnout všechny formy viditelného světa a obnovit
přerušené vztahy člověka a přírody (Émile Zola)
– hlavní střed zájmu: světlo a osvětlení
– krajináři Claude Monet, Auguste Renoir, Camille Pissarro a Alfred Sisley zpozorovali, že
partie ve stínu nejsou nikdy úplně beze světla a jsou stejně bohaté na barevné tóny
(především modrou) – zachycením těchto bar. tónů se pokoušeli vyjádřit hloubku prostoru
v krajině bez použití tmavého asfaltu
– tyto poznatky jsou nejlépe poznat na zimních motivech
– obrazy jsou malovány krátkými a lehkými bar. čárkami nebo pouze tečkami – pohyb vody,
odlesky světla a mihotání vzduchu – skutečný život v krajině
– zjasnění koloritu, snaha podat celkový dojem, „neukončenost“ malby
– na plátně zmizely obrysové linie
– impre. znamená malbu v plenéru, užívajících čistých barev. skvrn, jež se spojují ve výsledný
obraz až na divákově sítnici
– popření místního barevného tónu, černé barvy, šedých valérů a obrysové kresby
– snažili se vyjádřit působení odražených světelných paprsků – umožňují vidění vnějšího
světa
– omezili se na barevnou stupnici slunečního spektra a soustřeďovali se na zobrazování světel.
reflexů
– vybírali si zvláště krajiny s vodními plochami (partie u Seiny nebo u moře)
– rozšířili škálu realistických námětů o město, o svět divadla, baletu a cirkusu i o svět moderní
techniky (železnice)
– impresionisté jsou pozitivisté – paměť a fantazii nechali stranou
– usilovali postihnout dojem, chtěli zobrazit pravdu okamžiku, postihnout prchavost dojmů z
přírody
– osm malířů, kteří tvoří jádro skupiny: Škola krásných umění (Claude Monet, Auguste
Renoir, Alfred Sisley) + Académie Suisse (Camille Pissarro, Paul Cézane) + Édouard
Manet, Edgar Degas, Bertha Morisotová
– všechny spojil Monet
Výstavy:
1. 1874 (Akciová společnost malířů, sochařů, rytců, atd.)
2. 1876
3. 1877 (Výstava impresionistů přes odpor E. Degase)
4. 1879 (skupina nezávislých umělců)
5. 1880 (nebyl zastoupen Monet)
6. 1881
7. 1882
8. 1886
Po roce 1886 se skupina rozešla.