Karel Jaromír ERBEN (1811 – 1870)

– dílo:
1) odborné – jezdí po farách a archívech, vyhledává informace o českých dějinách + dějinách českých šlechtických rodů – vydává literaturu Štítného, Husa a Komenského

2) sběratelství: všímá si národopisných záležitostí – zapisuje si lidové pohádky, pověsti, říkadla a písně => snaha komentovat a vydávat => ovlivněn evropským romantismem – uchyluje se k lidové slovesnosti – kriticky hodnotí úroveň slovesnosti
– „Prostonárodní České písně a říkadla“ – 2 200 písní a říkadel
– rozděleny podle námětů – srovnává, komentuje, hodnotí úroveň, srovnává s obdobnými písněmi jiných národů
– „Vybrané báje a pověsti národní“ – nedokončený soubor pohádek
– typické české pohádky – Zlatovláska, Pták Ohnivák, Živá voda, …
– hlavním námětem život princezen, čest, láska

3) vlastní tvorba – příležitosté básně uváděné v časopisech
– jediná básnická sbírka: „Kytice“ – klasika české literatury
– na základě lidových motivů, které zpracoval, nechává se formou inspirovat ústní lidovou slovesností
– vztahují se k etice předkřesťanské a křesťanské společnosti
– hlavním námětem mezilidské vztahy a systém (společenský a náboženský), jedinec nechtěně poruší daný systém => následuje krutý trest
– hlavními postavami lidové ženy, většinou hl. postava postižena smrtí mých blízských
– psáno formou balad – lidé se proviní morálně, jenom v některých baladách – „Zlatý kolovrat“ jde o skutečný zločin => spravedlivě potrestán
– literární styl: krátké verše, založeny na jednoduchém věcném vyjadřování, založeno na dialogu => spád, dramatičnost
– pravidelně rýmované, verše opakující se v uzlových okamžicích