Koruna (corolla)

– je vnitřní částí květního obalu
– bývá zpravidla větší a nápadně zbarvená, především u rostlin opylovaných hmyzem
– jejich barva může být různá (černé květy neexistují)
– korunní lístky mohou být srostlé nebo volné
– u větrosnubných rostlin mohou být zakrnělé, zcela chybět
– podle tvaru srostlé koruny rozlišujeme korunu zvonkovitou, trubkovitou, nálevkovitou…
– korunní lístky po opylení obvykle brzy opadávají nebo usychají
– koruna má význam zejména pro rostliny opylované hlavně hmyzem, neboť je láká barvou a často i vůní

– na korunních lístcích nebo v jejich blízkosti bývají umístěna nektaria, která vylučují v době květu cukerný roztok – nektar
– nektarem se většinou opylovači živí – včely část přetvářejí v med
– žlaznaté výběžky pokožkových buněk v různé části květu

Souměrnost květů

Květní vzorec
– vyjadřuje pomocí mezinárodních značek pohlavnost, souměrnost, počet a uspořádání květních orgánů
– písmena ve vzorci odpovídají prvním písmenům latinského označení květní části a čísla udávají jejich počet
– někdy se udávají počty částí v jednotlivých kruzích spojené znaménkem +
– srůst orgánů jednoho kruhu (např. korunních lístků) se značí uzavřením čísla do kulaté závorky
– bočný srůst orgánů různých kruhů se značí hranatou závorkou (prvosenka)
– vodorovná čárka pod počtem pestíků značí semeník svrchní, nad číslem semeník spodní
pořadí zapisovaných údajů je ustálené: pohlavnost – souměrnost – kalich K – koruna C nebo okvětí P – soubor tyčinek A – soubor pestíků G