6. Legislativní proces parlamentu

1) Zákonodárná iniciativa

– návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, senát nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávního celku
– vláda může podat jen návrh na Zákon o st. závěrečném účtu a Zákon o st. rozpočtu (tyto zákony projednává jen Poslanecká sněmovna)

2) Projednání návrhu zákona

– provádí se ve třech čteních

1. čtení – do Poslanecké sněmovny přijde návrh zákona, koná se o něm tzv. obecná rozprava
– o návrhu zákona se hlasuje, může dojít k následujícím variantám:

a) návrh se zamítne
b) návrh se vrátí navrhovateli k přepracování
c) návrh projde do dalšího čtení a zároveň se přikáže k projednání příslušnými výkony

– mezi 1. a 2. čtením musí uplynout minimálně 24 hodin

2. čtení – návrh zákona se určitým způsobem projednává, výbor má na projednání 60 dní (Poslanecká sněmovna může tuto dobu zkrátit nebo prodloužit max. o 20 dní)
– nejprve vystoupí navrhovatel a uvede předložený návrh zákona
– vystoupí zpravodaj výboru, ten je pověřen aby přednesl stanovisko na kterém se výbor dohodl (buď doporučí nebo ne)
– koná se obecná rozprava, na jejím závěru je návrh zákona schválen nebo zamítnut
– pokud je návrh schválen, koná se podrobná rozprava, vystupují poslanci a předkládají pozměňovací návrhy, různá doplnění či změny

3. čtení – koná se rozprava, kde se upravuje text po gramatické stránce a kontext, nesmí se ale podávat doplňovací změny co do obsahu
– na závěr čtení se hlasuje:

a) o všech pozměňujících a doplňujících návrzích
b) o zákonu jako celku včetně změn a doplňků, které byly schváleny

Způsob hlasování Poslanecká sněmovna Senát Co se hlasuje ?
prostá většina více než 1/2 přítomných více než 1/2 přítomných vše ostatní

absolutní většina
nadpoloviční většina všech
nadpoloviční většina všech vyhlášení válečného stavu, souhlas s pobytem cizích vojsk v ČR

kvalifikovaná většina
více než 3/5 všech
více než 3/5 přítomných ústavní zákony, mezinárodní smlouvy o lidských právech a svobodách

Komory jsou způsobilé se usnášet za přítomnosti alespoň 1/3 svých členů (kvórum).

Stav legislativní nouze – vyhlašuje se za mimořádných okolností na návrh vlády na určitou dobu, vyhlašuje ho předseda Poslanecké sněmovny, projednávají se pouze návrhy ve zkrácením řízení.

3) Schválení zákona

– návrh zákona jde do Senátu neodkladně, Senát ho musí projednat do 30 dní
– výsledkem jednání Senátu jsou následující varianty:

a) návrh zákona schválí

b) návrh zákona zamítne – vrací se do Poslanecké sněmovny, ta o něm opět hlasuje absolutní většinou a v původní podobě (tak, jak ho poslala do Senátu)

c) návrh zákona zamítne s pozměňovacími návrhy – vrací se do Poslanecké sněmovny, ke schválení je třeba nadpoloviční většina všech o pozměňovacím návrhu, když není schválen, hlasuje se o návrhu v původní podobě, tak, jak ho přijala Poslanecká sněmovna

d) návrh zákona neprojedná do 30 dní, tj. Senát dá najevo, že se s ním nebude vůbec zabývat a automaticky ho tak schválí

4) Vyhlášení zákona

– zákon musí být vyhlášen ve Sbírce zákonů, zákon nabývá platnosti a stává se tak součástí platného právního řádu
– nový zákon podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, předseda vlády a prezident, ten má právo veta → kromě ústavních zákonů, do 15 dnů s odůvodněním, zákon se vrací zpět do Poslanecké sněmovny, tam se o návrhu zákona hlasuje v původním znění, pokud jej schválí nadpoloviční většina všech poslanců, návrh je přijat

Zákonná opatření Senátu – skutečnost, kdy prezident republiky rozpustí Poslaneckou sněmovnu, v tomto období nastupuje Senát → může je navrhnout pouze vláda, na prvním zasedání Poslanecké sněmovny je nutno zákonná opatření Senátu schválit.

Taxativní vymezení (kdy může prezident republiky rozpustit Poslaneckou sněmovnu):

1) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny

2) Poslanecká sněmovna se neusnese do 3 měsíců o vládním návrhu zákona, který je spojen s otázkou důvěry vlády

3) zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno na dobu delší než je přípustné (120 dní)

4) Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší jak 3 měsíce schopna se usnášet, aniž by její zasedání bylo přerušeno a byla opakovaně svolána ke schůzi

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. ÚSTAVA
2. VÝVOJ ÚSTAVY
3. PREAMBULE
4. HLAVA PRVNÍ – ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
5. HLAVA DRUHÁ – MOC ZÁKONODÁRNÁ
6. Legislativní proces parlamentu
7. Průběh voleb
8. HLAVA TŘETÍ – MOC VÝKONNÁ
9. HLAVA ČTVRTÁ – MOC SOUDNÍ
10. HLAVA PÁTÁ – NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD
11. HLAVA ŠESTÁ – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
12. HLAVA SEDMÁ – ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
13. HLAVA OSMÁ – PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
14. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD