LÁTKOVÉ SLOŽENÍ BUŇKY
Některé sloučeniny obsažené v živých organismech najdeme i v anorganické přírodě a jiné sloučeniny jsou zcela charakteristické pro živé soustavy, některé z nich dokáže člověk syntetizovat a jiné ne. Ty, které jsou pro organismus nezbytné a člověk je neumí syntetizovat, se nazývají esenciální. V podstatě můžeme látky obsažené v buňkách rozdělit do tří funkčních skupin s tím, že rozdělení není přesné, protože mnohé látky náleží do několika skupin najednou:
Konstrukční: sloučeniny, ze kterých jsou vystavěny struktury buněk – bílkoviny, lipidy, polysacharidy…
Metabolická: sloučeniny, které uskutečňují a regulují chemické procesy, které jsou součástí biochemické aktivity buněk – soli, bílkoviny, enzymy, nukleové kyseliny, vitaminy, hormony…
Provozní: sloučeniny, které jsou v buňce zpracovávány a slouží především jako zdroje energie – glycidy,lipidy…
Kvantitativní zastoupení jednotlivých chemických sloučenin není ve všech buňkách stejné. Rozdíly jsou mezi jednotlivými druhy organismů, mezi diferenciovanými buňkami i v rámci jedné buňky během jejího života.
Ze všech prvků vyskytujících se na Zemi se v živé hmotě vyskytují jen některé – biogenní. Podle zastoupení v živých soustavách lze biogenní prvky rozdělit na makroprvky a mikroprvky.
Makroprvky: Základní makroprvky – C, H, N, O, P – tvoří asi 98% celkové hmotnosti organismu, další makroprvky – S, Ca, Cl, Mg, Na, K, Fe
Mikroprvky: V organismech se vyskytují pouze ve stopových množstvích, jsou však pro něj nepostradatelné – Zn, Mn, Cu, Mo, B, F, Br, Se, As, Si, Li, Al, Ti, V.
Organické sloučeniny tvoří asi 95% suché hmoty. Většinou jsou to makromolekulární látky – polymery.
Bílkoviny: jsou součástí všech buněčných struktur, tvoří podstatu enzymů, jsou tvořeny -aminokyselinami, jejich podstatnou složkou je dusík, většina buněčných bílkovin je druhově a individuálně specifická
Nukleové kyseliny: DNA, RNA, jsou nositely genetické informace, největší počet je jich umístěn v jádře, konkrétně v jadérku
Lipidy: účastní se především na výstavbě buněčných strutur, zejména membránových systémů, nejdůležitější jsou fosfatidy a z nich lecitin, jehož základem je glycerol
Sacharidy: tvoří podstatnou část buněčných stěn buněk rostlin a mezibuněčných hmot živočišných tkání, důležité jsou také pro energetický metabolismus buňky, nejdůležitější – glukosa; škrob, glykogen – energetické zásoby