NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ
– jedna z disciplín češtiny, zabývá se bohatostí slovní zásoby a slovní zásobou jako takovou
– slovní zásoba se skládá z okrajové části a jádra slovní zásoby = založeno na vzdělání, věku, koníčcích, přátelích
– člověk by měl ovládat 8 000 slov
– aktivní slovní zásoba je ta, kterou právě používám x pasivní slovní zásoba – slova, která znám, ale nepoužívám
– spisovná čeština
a) neutrální slova
b) citově (kladně nebo záporně) zabarvená slova
c) zastaralá nebo zastarávající slova (archaismy, historismy)
d) básnická slova = poetismy – používáno v poezii a lyrice
e) knižní výrazy – dávají charakter intelektuálské mluvě
f) neologismy – nově vytvořená slova
g) termíny = odborné výrazy
h) obrazná pojmenování = metafory, metonymie, …
i) hovorová čeština
– nespisovná čeština
– dle regionálního členění:
a) obecná čeština – neoficiální kontakt na územích čech
b) dialektismy (nářečí) – bohemismy a moravismy
c) slang – zájmových skupin – studentský
– profesní – myslivecký, zednický
d) argot – jinotajná mluva, za úkol zakrýt obsah složení
– hantec, zlodějská mluva, mluva „sociálních“ pracovnic
– jednoznačná slova – pouze jeden význam – názvy, jména
x mnohoznačná slova – mají několik významů
– synonyma – slova stejného významu x různého znění
a) úplná – vyjádříme výrazem se stejným zabarvením – dům = stavba
b) neúplná – dům – barabizna – chatička => mění se kvalitativní charakter
– antonyma – protiklady
– homonyma – stejně zní x něco jiného znamenají
a) gramatická – plod x plot
b) mnohoznačná – topit (v kamnech) x topit (ve vodě)