Národní obrození – Druhá etapa – VÁCLAV KLIMENT KLICPERA: DIVOTVORNÝ KLOBOUK, FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ: OHLAS PÍSNÍ RUSKÝCH

VÁCLAV KLIMENT KLICPERA: DIVOTVORNÝ KLOBOUK

Drama známého autora divadelních her první generace Národního obrození.
Studenti Strnad a Křepelka sedávali často v hospodě u hostinského Barnabáše. Jejich dluh stále vzrůstal, až byl tak veliký, že jim hospodský již odmítl nalévat a žádal peníze. Jedině očekávané dědictví po bohatém Křepelkově dědečkovi by jim mohl pomoci dluh splatit. Místo peněz však Křepelka získává starý třírohý klobouk. Strnad má nápad, jak se dostat z této nepříjemné situace a jak současně potrestat Koliáše, strýce, který ho kdysi připravil o dědictví po matce. Hospodský se do plánu studentů zapojí, protože má zájem získat nazpátek své peníze.
Křepelka, předstírající, že je kupec ze Lvova se dostává ke Koliášovi a žádá ho o půjčku 300 zlatých na zakoupení kouzelného klobouku. Ten prodává jakýsi Španěl (je to Strnad), protože mu duch jeho dědečka sdělil, že brzy zemře. Kouzlo klobouku spočívá v tom, že kdo ho má na hlavě, nemusí v hospodě platit za útratu. Když se Koliáš přesvědčí, že tomu tak opravdu je, tak sám klobouk koupí. Jaké je však jeho zklamání, když na jeho hlavě kouzlo klobouku nefunguje. Nakonec se dozvídá, proč a kým byl podveden. Koliášovi nezbývá nic jiného, než se takto smířit se ztrátou peněz. Po zaplacení dluhu chce Strnad vrátit zbylé peníze strýci, ten je však odmítá. Snad se zastyděl za to, že kdysi svého synovce tak zle okradl.

FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ: OHLAS PÍSNÍ RUSKÝCH

Za obrozenské nesvobody sílilo vlastenecké vědomí příbuznosti Slovanů. Upínaly naděje k Rusku, které dokázalo porazit Napoleona i Turky na Balkáně. Z nadšení vytryskla v několika týdnech sbírka jako skrytý dík. Proto mnohé z 26 básní oslavily udatnost ruských bojovníků v minulosti dávné i nedávné. Nejaktuálnější, Rusové na Dunaji v roce 1829, neprošla zprvu cenzurou. Jako hold ale vyznívají i písně Veliká panychida, Smrt Alexandra, Vězeň, Rozmluva noční … Básník vidí v soudobých činech pokračování hrdinské tradice růských starobylích zpěvů – bylin. Už první básenň věnoval slavnému Ilju Muromcovi. Bohatýr mstí smrt „dobrého mládce „, kterého zákeřně ubili tři “ zbojci „, tři „sobaky tatarské „.Osobité atmosféry bylin se autor dobírá užitím jejich básnických prostředků. Zpestřuje verš ruskými slovy, obraty, ale i básnickými “ ozdobami “ u nás neběžnými. Patří k nim zejména nadsázka, hyperbola. Je častá v hrdinslých eposech jiných národů, např. u Homéra, ale ruská nadsázka je zvlášť silná. V původní bylině Muromec “ prvním skokem na patnáct verst doskočil, druhým skokem doskočil – studnu vyhloubil „. (versta = 1066 m) Čelakovský je umírněnější : „On prvním skokem – do půl pole, on druhým skokem – do Tatařína, on třetím skokem – Tataru přes hlavu „.S náměty nakládá tvořivě, jeho bohatýr Čurila Plenkovič má jiné rysy i činy než jeho pravzor, statečného Ilju Volžanína dokonce byliny neznají, ale má rysy jejich hrdinů.
Čelakovský zdůrazňuje epický ráz ruské lidové písně. Zařadil však i lyriku – milostnou, rodinnou, náladové ruské dumky: Romantická láska, Dovtipný milý, Dvě slovíčka, Odšedivělý, Udobření, Svatební … Dýchá z nich láska ke vzdálené milé, k matičce, k domovině, verš má naivitu lidových předloh, osvěžuje ho dialog. Rým jako v ruských zpěvech častěji chybí nebo se blíží asonanci. Básnických rusismů znal básník řadu. Např. přirovnání záporem: „Nepokryla se podzimním listím dolina, dolinečka, a posunula se ruským vojskem krajina krajinečka „. (Srovnejme z bylin: “ Nesklání se to k zemi sirý dub – to syn se prostírá před svým tatíčkem.“) – Častá je anafora – opakování slov na začátku veršů, též opakování předložek : “ Oj za horami, za vysokými, za těmi lesy, za hustými … “ Nápadná je i záliba v ustálených zdobných přívlastcích : bujný kůň, kalená střela, jasné slunéčko Vladimír…