ČÍNSKÁ LITERATURA (vznik 1500 – 1200 př. l.)

– první nápisy kultovní, na kostelech
– obrázkové písmo: znaky napůl mezi pojmem a slabikou, neměli fonetickou podobu – základem slovesnosti 4000 znaků, píše se odzadu
– „Kniha písní“ – soubor lidové a umělé poezie
– Dvorské skladby – vznik na dvoře paláců – z čínské historie, mytologie
– použit pravidelný čtyřznakový verš
– Hymny – za dynastie Čou (11. – 8. st. př. l.)
– jednoduché a prosté básně
– oslavné básně předků, boje, organizovaného zemědělství
– původně básně, potom až zpívány x ztratily se noty
– nářky žen, pak milostné a svatební texty
– „Hovory Konfuciovy“ (4. stol. př. l.) – filosofický spis
– hlásal, aby v našich myšlenkách nebylo zlo
– muž, který na konci života chce jít podle jeho učení po cestě, musí se vzdát hodností a bohatství
– CESTA – život, smrt, posmrtný život, DOBRO – ctnost, která je nutná
– důraz na vzdělání a poslušnost, výroky filosofa ke svým žákům – o uspořádání společnosti, mezilidských vztazích
– dílo jeho žáků – kniha do 20 částí – formou dialogu, nebo dává ponaučení, komentáře zapisovatelů
– konfucion – soubor právnických a etických norem v Číně, ideologie Čínského náboženství
– konfucionismus – úcta ke staršímu, lidé vyšší společnosti mají povinnost se vzdělávat
– 2 skupiny lidí:
a) skupina vzdělaných lidí – kráčí po cestě dobra
b) také vzdělaní lidé x pohrdají tímto náboženstvím
– nepatří sem otroci a chudí lidé z vesnic