OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY, PODSTATA OBCHODNÍCH ZÁVAZKOVÝCH VZTAHŮ

Závazkový vztah → právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění pohledávky od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek (je nejméně dvoustranným vztahem).

Závazek:
a) jednoduchý – na každé straně vystupuje pouze 1 subjekt

b) společný – na některé ze stran vystupuje více subjektů
– dílčí nebo nerozdílný

Obchodní závazkový vztah → řeší se podle obchodního zákoníku, otázky, pro které nemá speciální ustanovení obchodní zákoník, se řeší podle obecných předpisů občanského práva

Dělení obchodních závazkových vztahů

1) relativní – vztahy mezi podnikateli navzájem za podmínky, že se týkají jejich podnikatelské činnosti (pokud se vztahy netýkají jejich podnikatelské činnosti, jde o vztahy jež se řídí občanským zákoníkem)
– vztahy mezi státem nebo samosprávnou jednotkou a podnikateli, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb

2) absolutní – obchodní vztahy bez ohledu na charakter jeho subjektů (vztahy mezi společníkem a obchodní společností, vztahy mezi společníky navzájem, vztahy mezi členem družstva a zakladatelem družstva, vztahy mezi členy družstva, vztahy z burzovních obchodů, vztahy z dalších smluv jež jsou taxativně vyjmenovány v obchodním zákoníku (o prodeji podniku, o nájmu podniku, o úvěru, o běžném účtu apod.))

3) fakultativní – strany si sjednají, že se jejich závazkový vztah jež není obchodním závazkovým vztahem, bude řídit obchodním zákoníkem

Vznik obchodních závazkových vztahů

a) z právních úkonů subjektů obchodních závazkových vztahů

nejčastější důvod vzniku obchodních závazkových vztahů

právním úkonem je projev vůle směřující ke vzniku a změně a zániku práv nebo povinností, musí být učiněn svobodně a vážně a určitě a srozumitelně (pokud některou náležitost nesplňuje, jedná se o vadný právní úkon – práva a povinnosti vůbec nevzniknou)

právní úkon lze učinit aktivně (jednáním), pasivně (opomenutím), výslovně nebo nevýslovně (konkludentně)

konkludentní forma projevu vůle se provádí kývnutím hlavy, roztržením listiny nebo jiným způsobem, který nepochybuje o tom, co chtěl účastník projevit (v právu ovšem neplatí zásada, že „kdo mlčí tak souhlasí“)

b) z protiprávních úkonů (závazky z deliktů)

jedná se především o závazky vznikající z bezdůvodného obohacení, závazky k náhradě škody, závazky vznikající v důsledku porušení povinnosti splnit závazek včas (závazky z prodlení věřitele nebo dlužníka) nebo splnit závazek řádně (závazky z vadného plnění)

c) na základě pravomocných rozhodnutí soudů

d) ze zákona

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
8. Základní zásady SP
7. Občanské právo závazkové
SYSTÉM PRÁVA
13. Občanskoprávní vztahy
22. Subjektivní práva a povinnosti – Obsah občanskoprávních vztahů
23. Předmět občanskoprávních vztahů
2. ČÁST DRUHÁ – VĚCNÁ PRÁVA 1
5. ČÁST OSMÁ – ZÁVAZKOVÉ PRÁVNÍ VZTAHY 2
Druhy závazkových právních vztahů 3
OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY, PODSTATA OBCHODNÍCH ZÁVAZKOVÝCH VZTAHŮ
Články na hledaný výraz „Občanské právo“ naleznete na bezuceni.cz