Oddělení: ruduchy ( Rhodophyta)

– nejstarší rostlinné organismy na Zemi
– slepě končící vývoj. větev řas, jsou příbuzní sinicím
– převážně mořští (teplá moře, přisedlí na skalách do hloubky 200 metrů) mnohobuněční zástupci s vláknitou nebo pletivnou stélkou
– kromě chlorofylu A a D obsahují červená barviva fykoerytrin a karotenoidy
– zvyšují možnost využití světla při fotosyntéze v hloubkách moří
– některé obsahují též modré barvivo fykokyanin a mají pak olivově zelenou až modrozelenou stélku (fykoerytrin a fykokyanin patří mezi fykobiliny)
– zásobní látkou je florideový (ruduchový) škrob (jedná se o asimilát – produkt fotosyntézy)
– stélka často inkrustována CaCO3 a MgCO3 – ložiska dolomitu
– v žádném vývojovém cyklu neobsahují bičíkatá stádia!
– rozmnožují se dělením, fragmentací stélek, výtrusně – aplanosporami, oogamicky – spermatozoidy bez bičíků
využití: potravinářství, lékařství, hnojivo, zdroj bioplynu, agar, nor, karagen

Třída: Rodophyceae (Ruduchy):
Zástupci:
Porphyra
– žije přisedle v mořích u pobřeží
– v Asii – potravina, tmavě červenozelená stélka dlouhá až 50 cm

Corralina (korálovka)
– pobřeží tropických moří
– schránky z CaCO3 – usazování – tvorba korál. útesů

Rosolenka (Gelidium)
– zisk agaru – rosolovitá hmota vzniklá vyluhováním stélek horkou vodou
– agar je surovinou pro potravinářský a farmaceutický průmysl,v mikrobiologii – živná půda pro pěstování mikroorganismů
– výroba papíru
– největším producentem agaru je Japonsko

Puchratka kadeřavá (irský mech, Chondrus crispus)
– karagen – rosolovitá hmota z rozdrcených nabobtnalých stélek
– využití v potravinářském průmyslu (zmrzlina, cukroví)

Potěrka (žabí símě, Batrachospermum moniliforme)
– sladkovodní – čisté horské potoky
– pletivné stélky podobné žabím vajíčkům
– využití – akvaristika