Otázka č.21, Romantické orchestrální skladby a jejich hudební mluva
a) obsazení orchestru – dech. dřevěné, žesťové, smyčcové a bicí
– v partituře jsou zaznamenány takto:
– nejvýše jsou flétny (2) jsou v C ladění (housl.klíč)
– hoboje (2) případně pod nimi angl. roh, jsou v C ladění a zapsány v housl. klíči
– klarinety (2) – ladění B, A a C (nejpoužívanější), housl. klíč
– fagoty (2) – v C ladění, někdy bývá používán kontrafagot, který je o 8 níže – not. v bas. klíči, ve
vysokých polohách též v tenorovém a houslovém
– horny (4) – laděny v F a B, zápis housl. klíč
– trubky (2-3) – B, Es, méně používané je ladění C, housl. klíč
– pozouny – C ladění, bas.kl.
– tuba – C ladění, bas. kl.
– harfa – C ladění, housl. a bas.kl.
– housle – C ladění, housl.
– viola – C ladění, altový klíč a housl.
– violoncello – C ladění, bas. a housl. kl.
– kontrabas – C ladění, bas.kl.
– bicí nástroje
b) programní hudba – má mimohudební námět, např. literatura, příroda, historické události, osobní prožitky –
mimohudební námět je často zachycen už v názvu. Ve snaze vyjádřit tento námět se často
pozměňovaly klasické formy. Novoromantismus – Wagner, Smetana, Listz
absolutní hudba – jen čistě hudební náměty, nezávisle na mimohudební složce – i v této hudbě se však odráží
život a doba skladatele. Klasicko-romantická syntéza – Brahms, Dvořák
– v období romantismu se programní hudba rozvijí nejvíce, vzniká symfonická báseň. Programní
hudba se ale vyskytuje už dříve, př. baroko – Vivaldi – Čtvero ročních dob
klasicismus – Haydn – Skřivánčí kvartet
c) symfonická báseň – je rozlehlá, zpravidla jednovětá, programní symfonická skladba, jejíž forma se řídí mimohudebním
námětem, tvůrce je F. Liszt (novoromantismus)
– předzvěstí symf. básně byla programní symfonie – např. Berlioz- Fantastická symfonie
podněty ke kompozici symfonické básně:
zhudebněná báseň – Z. Fibich (F. Čelakovský) – Toman a lesní panna
– A. Dvořák (K.J.Erben) – Vodník, Zlatý kolovrat
Próza – – L. Janáček (Gogol) – Taras Bulba
– F. Liszt (Shakespeare) Hamlet
– Z. Fibich (Shakespeare) – Othello
přírodní náměty – Smetana – Vltava
historické náměty – B. Smetana – Blaník, Tábor
– pro určení formy je rozhodující mimohudební námět:
prostředky k zachycení mimohudebního námětu:
zvukomalba – napodobení přírodních, civilizačních zvuků (zpěv ptáků)
symboly – stálé – tempo udává charakter, výška tónů (úzkost), síla zvuku (napětí)
– konvenční – působí na základě toho, že hudba existovala v určité době nebo je spjata s určitou společenskou
událostí – signál trubky (boj), lesní roh (lesy, honba), taneční rytmus (lidovost), k navození
doby (církevní tóniny, staré nástroje)
leitmotiv – příznačný motiv – k zachycení konkrétní myšlenky, opakuje se
idea fixe – stálá hudební myšlenka bývá jedna, ale může být i více, zachycuje hlavní podstatu