Pokud na nějaký receptor působí podnět (stimul),
dochází ke změně vnějšího nebo vnitřního prostředí, které má určitou kvalitu (změna elektrické, tepelné, chemické, mechanické aj. energie), je danému receptoru adekvátní (elekro-magnetický podnět podráždí receptory oka, mechnický např. ucha atd.), má určitou intenzitu (podprahový, prahový nebo nadprahový) a má určité trvání (pravidlo Bois-Raymondovo: čím menší je změna, tím rychleji musí nastat, aby vzruch vyvolala).
Podnět vyvolá na smyslovém receptoru podráždění, zvané také receptorový nebo generátorový potenciál. Podráždění můžeme sledovat jako místní elektrický membránový děj. Podrážděním se mění permeabilita membrány pro ionty. Stoupne-li permeabilita pro Na+, vniká Na+ do buňky podle elektrického a podle koncentračního gradientu. Polarita membrány tak klesá a dochází k větší či menší depolarizaci. Pokud stoupne permeabilita pro K+, uniká draslík ven podle koncentračního gradientu. Mluvíme o hyperpolarizaci membrány. Depolarizace buňku většinou aktivuje, hyperpolarizace naopak téměř vždy vede k inhibici AP.
Při tzv. podprahovém stimulu má změna polarity membrány malý rozsah a zůstává omezena jen na tu část buněčné membrány, kde působí podnět. Tuto membránu můžeme nazvat „dráždivá“. Jestliže však má podnět prahovou nebo větší intezitu, dojede k ativaci hypotetické „spoušťové“ zóny, kde nastane náhlá úplná depolarizace až transpolarizace a uvedená změna se velmi rychle rozběhne po membráhně celé buňky včetně výběžků, jako tzv. vzruch (impuls). Jeho podstatou je také změna propustnosti pro ionty. Vzruch však vznikne náhle a šíří se rychle jako vlna po membráně, je stereotypní (za daných podmínek má jeho elektrický projev vždy stejnou velikost i tvar podle zákona „vše nebo nic“), pohybuje se jednosměrně, dá se registrovat a měřit. Registrace a měření vzruchu je založeno na osciloskopickém snímání elektrického projevu vzruchu. V podstatě jde o rychlou přechodnou vlnu depolarizace šířící se po vlákně a po celé buňce. Tuto změnu budeme nazývat akční potenciál. Akční potenciál (AP) je podstatným projevem vedení vzruchu nervovým vláknem.
