První státní útvary na území našeho státu

– Slované pronikli do střední Evropy koncem 4.století, antropologicky patří k indoevropské skupině, jejíž pravlast ležela mezi Vislou a Dněstrem a jejich spol.jazykem byla praslovanština
– zemědělský lid, hospodářská soběstačnost, rozvoj řemesel (hrnčířství, kovářství, tkalcovství)
– rozdělili se na 3 skupiny:
1. západní – Češi, Slováci, Poláci, Polabští a Pobaltští Slované, Lužičtí Srbové
2. jižní – Srbové, Chorvati, Slovinci, Bulhaři, Makedonci
3. východní – Rusové, Bělorusové, Ukrajinci

– v 2.pol.6.stol. pronikání kočovných Avarů do Podunajské nížiny – vytvořili zde vojenský tábor
– podnikali nájezdy na Slovany a Byzantskou říši
– r.626 utrpěli Avaři porážku při pokusu o dobytí Konstantinopole – Slované toho využili a povstali pod vedením franského kupce SÁMA

SÁMOVA ŘÍŠE (623/4 – 658)
– vojenský kmenový svaz, centrum bylo na dolním toku řeky Moravy
– společenské uspořádání = vojenská demokracie – Sámo se obklopil skupinou velmožů
– území: Morava, Z Slovensko, Čechy, oblast horního toku Odry a Visly
– obyvatelé – usedlí zemědělci, zruční řemeslníci (tavba kovů, výroba zbraní, nástrojů, nádob)
– opevněná hradiště s kamennými hradbami, valy a vodním příkopem – na vyvýšeninách nebo u řek – středisko obrany, ochrany před nepřítelem, sídlo kmenového náčelníka s družinou
– r. 631 – bitva u Wogatisburgu (pravděpodobně Z Čechy) a franským králem Dagobertem I. – Sámo odmítl poskytnout náhradu za oloupení kupců a podřídit se frankům)
– r. 658 po Sámově smrti se říše rozpadla na drobná knížectví, 150 let nejsou o území žádné zprávy
– kusé zprávy podává Fredegarova kronika

– kolem r.800 se v historických pramenech objevuje MOJMÍR I. – spojil slovanské kmeny na dolním toku řeky Moravy, centrum – Veligrad
– Z Slovensko – pevnější státní útvar = Nitranské knížectví v čele s knížetem PRIBINOU
– r.833 konflikt mezi Mojmírem a Pribinou – Pribina vypuzen z Nitry

VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE (833 – 905/6)
– základem je spojení moravského a nitranského knížectví

Dynastie Mojmírovců:
MOJMÍR I. (833-846)
RASTISLAV (846-870)
SVATOPLUK (870-894)
MOJMÍR II. (894-905/6)

MOJMÍR I.
– r. 843 – Verdunská smlouva – ukončení vnitropolitického boje ve franské říši, rozdělení na 3 části; české země v těsném sousedství Východofranské říše
– r. 846 podnikl 1.východofranský panovník Ludvík Němec tažení proti Slovanům – sesadil Mojmíra, novým knížetem ustanovil Rastislava

RASTISLAV
– úsilí o politickou nezávislost – obranný systém hradišť proti rozpínavosti franků (r.855 neúspěšné tažení franků na Moravu)
– prosadil autoritu proti kmenovým knížatům v Čechách
– snaha vymanit VM z vlivu východofran.církve – r.860 podal římskému papeži žádost o vytvoření biskupství a arcibiskupství – nevyslyšena
– žádost k byzantinskému císaři Michalovi III. o vyslání křesťanské mise, která by prováděla christianizaci jazykem srozumitelným obyvatelstvu
– r.863 příchod Konstantina a Metoděje na VM – vytvořili písmo hlaholici, literární jazyk – staroslověnština
– r. 864 nové tažení Ludvíka Němce proti VM – Rastislav obléhán na hradě Děvín – kompromis: Rastislav se zavázal odvádět poplatek za mír – tribut
– r. 869 další franské tažení, vojsko synovce Svatopluka poraženo vazalem Karlomanem – Svatopluk přechází na stranu franků a Rastislava předává Ludvíku němcovi

SVATOPLUK
– vrcholné období VM
– úsilí o oporu u římského papeže – příklon k latinské liturgii – vyhnání Konstantina a jeho žáků
– r.880 vznik Moravského biskupství
– podporoval knížete Bořivoje v boji o hegemonii v Čechách – po jeho smrti se ujal vlády
– území: připojil Čechy, Polabí, část Slezska, Krakovsko, Panonii
– r. 894 umírá

MOJMÍR II.
– slabý panovník, nedokázal celistvost státu – vnitřní spory v zemi – odpor kmenových knížat okrajových oblastí proti ústřední moci – odpadly Čechy, Podunají; Panonie se zmocnil vévoda korutanský
– útoky východofranského krále Arnulfa a kočovného kmenu Maďarů
– r.906 zánik říše a rozpad na menší celky a nová centra (knížectví v Čechách, Polsku, Uhrách atd.)

Hospodářství VM
– zdrojem obživy zemědělství – rozdíly (oblasti okolo řek X výše položené oblasti)
– nížiny – trojpolní systém, nová půda se získávala žďářením, nástroje (radlic.pluhy, motyky, lopaty, rýče, kosy, brány, srpy atd.)
– chov dobytka, pěstování luštěnin, obilí a zeleniny (česnek, řepa, petržel, mrkev)
– řemeslná výroba – specializované dílny ve dvorcích – hl.zaměřené na zpracování kovů (nářadí, zbraně, umělecké zpracování – gombíky)
– hrnčířství – hrnčířský kruh
– zpracování látek, kožešin
– obchod – v hradištích vznikala tržiště – směna získává stále větší význam – dálkový obchod (otroci, koně, vosk, kožešiny, zbraně, drahé látky)
– platidlo – sekerovitá hřivna, plátěné šátečky = slovo platit

Skladba společnosti a organizace státu
– všichni podléhali panovníkovi
– kmenová knížata – panovník jim musel poskytnout podíl na moci
– duchovenstvo – zastávali státní funkce (diplomaté), opora státní moci
– vrstva velmožů (avarsky župani) – spravovali okrsky=župy – v okraj.částech říše (vybírali daně, organizovali veřejné práce); 1 z županů stál obvykle v době války v čele armády
– rolníci, řemeslníci
– nevolníci = nesvobodní
– otroci
– všichni svobodní museli platit daně = tribut

Kultura VM
– převažuje vliv byzantské kultury

1. slovanské písemnictví – rozvoj pak v Bulharsku, Chorvatsku, Srbsku, Kyjevské Rusi
– vznik staroslověnštiny – z jihoslovanského nářečí v okolí Soluně

2. architektura
– vlivy byzantské, bavorské, panonské aj.
– archeologické nálezy – odkryta velká sídelní centra – hradiště:
o Mikulčice – snad sídlo Rastislavovo; kamenný knížecí palác, 12 kostelů (baziliky a rotundy); budovy pro práci řemeslníků; dokonalé hradba + opevněné dvorce velmožů a sídliště řemeslníků a rolníků
o v Starém Městě u Uherského Hradiště – snad Velehrad; podoba středověkého města, tržiště; křižovatka obchodních cest (styky s cizími kupci)
o na Pohansku u Břeclavi – opevněné dvorce bohatých velmožů (palác, kostel, hosp.stavení)
o Nitra
o Děvín
o Bratislava

3. malířství
– specifický velkomoravský styl: nástěnné malby do mokré omítky = fresky

4. keramika

5. šperkařství
– ze zlata a stříbra
– gombíky = knoflíky, spony k oděvům, náušnice zdobené granulací, pozlacené ostruhy slovanských jezdců