Romantismus v české a světové literatuře

Romantismus v české a světové literatuře
– konec 18. a první polovina 19. století
– myšlenkové a umělecké hnutí
– vznik v období mezi dvěma revolucemi (1789 ve Francii Velká francouzská revoluce a 1848 v Evropě Průmyslová revoluce)
– uměním individualistickým
– vyžadoval tvůrčí svobodu jedince
– projevuje se v hudbě (Weber, Schubert, Schumann, Rossini, Chopin, Beethoven) a ve výtvarném umění (Delacroix, Kosárek, Nevrátil, Goya)
– vyzvedával národní specifičnost a lidovou tvorbu
– byl únikem do fantazie, idealizované minulosti
– odvozen od románu – slovesný útvar v němž převládá citovost nad rozumovostí

Hlavní rysy:
– romantičtí hrdinové ( vězni, žebráci, tuláci, poutníci)
– vytváří nebo mísí staré literární formy (romantismu odpovídala nejlépe poezie)
– obdivuje minulost
– obdiv k prostému lidu
– důraz na city a fantazii
– iracionalita (to co jde mimo skutečnost)
– zpracovává témata z historie, exotiky, přírody
– touha po svobodě (zdůraznění lidské svobody)
– převažují žánry z lyricko-epické poezie