SUBJEKTY PRACOVNĚ-PRÁVNÍCH VZTAHŮ

1) FO (Zaměstnanec) – musí mít:

a) pracovně-právní subjektivitu → způsobilost mít zaměstnanecká práva a povinnosti (normou stanovená možnost být subjektem pracovního práva, tj. být nositelem zaměstnaneckých práv a povinnosti)

b) způsobilost k pracovně-právním úkonům → je schopna a oprávněna vlastním jednáním přejímat zaměstnanecká práva a povinnosti a je schopna ovládat své chování a posoudit jeho následky

subjektem tohoto vztahu se může stát osoba, která dosáhla 15-ti let (18-ti let u hmotné odpovědnosti) a ukončila povinnou školní docházku

osobě, které je způsobilost omezena nebo soudem zbavena je ustanoven zástupce pověřený soudem → tato osoba tudíž nemá způsobilost k pracovně-právním úkonům (má ji zástupce) ale má pracovně-právní subjektivitu

osoba, která je mladší 15-ti let a nedokončila povinnou školní docházku, může vykonávat tzv. přiměřené práce

2) Zaměstnavatel – fyzická nebo právnická osoba (má právní subjektivitu a způsobilost k právním úkonům) která zaměstnává fyzické osoby v pracovně-právních vztazích

– vystupuje ve vztazích svým jménem a má příslušnou odpovědnost

– je povinen pečovat o vytváření a rozvíjení pracovně-právních vztahů

– jsou to:
a) podnikající i nepodnikající fyzické osoby
b) sdružení fyzických nebo právnických osob (i stát)
c) účelová sdružení majetku, organizace
d) jednotky územní samosprávy
e) jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon