Vrchol feudální kultury a rozvoj česky psané literatury
Období vlády Karla IV. představuje rozvoj hospodářského politického a kulturního života českých zemí. Karlovy kulturní a politické zájmy se projevily v realizaci významných projektů:
1. povýšení pražského biskupství na arcibiskupství v r. 1344
2. založení univerzity v Praze r. 1348
3. rozsáhlá stavební činnost – Nové Město pražské. Pražský hrad, chrám sv. Víta, Karlův most atd.
Za jeho vlády se začaly projevovat společenské rozpory. Vzrostlo bohatství církve, a došlo k jejímu morálnímu úpadku. Docházelo ke konfliktům mezi vyšší a nižší šlechtou, vysokou šlechtou a králem, měšťanstvo usilovalo o lepší pol. postavení.
Tento vývoj společnosti se projevil i literatuře:
a ) rozšířila se sociální základna literatury – kromě duchovních a vysoké šlechty začalo tvořit měšťanstvo a studenti.
b) vznikly nové literární žánry – světské drama a umělecká próza
c) rozvíjela se česky psaná tvorba na úkor tvorby latinské.
Latinská literatura
Rozvíjela se literatura nauková pro potřeby univerzity. Vyjímku tvoří biografie Karla IV. Život Karlův /Vita Caroli/, autorem je sám císař. Vylíčil zde své dětství a mládí až do r. 1348.
Karel IV. podporoval kronikářství, žádná z tehdejších kronik se nevyrovnala kronice Kosmově a Zbraslavské. Nejzdařilejší byla Kronika česká Přibiká Pulkavy z Radenína.
Nauková literatura: rozvíjela se hlavně v okruhu univerzity a zároveň v ní sílily pokusy uvést život česky psanou odbornou terminologii. Př.: Klaretův slovník Bartoloměje z Chlumce, psán ve verších.
