Svou pracovní činnost lidé vykonávají v určitém, zcela konkrétním pracovním zařízení.

K vyjádření této skutečnosti se užívá různých pojmů, které ji z různého úhlu pohledu blíže specifikují. Uvádějí se obvykle:povolání, zaměstnání, pracovní funkce a profese. Povolání nebo zaměstnání se obvykle chápe jako určitý hospodářský nebo společenský znak občana, který se zjišťuje a eviduje u obyvatelstva různých zemí. Povoláním se rozumí počáteční nebo základní pracovní odbornost člověka, zaměstnáním jeho současné nebo poslední zařazení. Pracovní funkce vymezuje konkrétní zařazení pracovníka v organizační struktuře pracovišť podniku. Obvykle se rozlišují pracovní funkce obecnější povahy(technolog nebo projektant) a ty, které jsou specifické pro daný tip podniku(sládek nebo revírník). Profese pak představuje určitý speciální úsek pracovní činnosti, druh pracovní činnosti, který vyžaduje specifickou přípravu a zahrnuje konkrétní soubor nezbytných vědomostí, dovedností a specializovaných činností.

K výkonu profese přistupuje pracovník vždy nějak připraven, vybaven. Přiměřenost tohoto vybavení ve vztahu k požadavkům pracovní činnosti, kterou vykonává nebo má vykonávat, vyjadřuje nejlépe jeho pracovní způsobilost. Porovnáme-li specifickou způsobilost určitého člověka vzhledem k vymezenému souboru činností, můžeme obvykle zjistit míru souladu mezi požadavky profese a požadavky pracovníka. Soulad mezi člověkem a prací je základní podmínkou jeho reální úspěšnosti v daném pracovním zařazení. Určuje ho jak celková pracovní způsobilost jednotlivce, tak i jeho další složky.