15b. Ekonomická výhodnost tisku z plochy jeho výhody a jeho nedostatky. Oblasti využití této techniky.

Ofsetová tisková technologie dnes patří bezesporu mezi nejrozšířenější techniky nejenom v našem regionu, ale i na ostatních světových trzích. Pomocí ní se tiskne celá řada aplikací, které spolu zdánlivě nesouvisejí a společný mívají právě tiskový princip.

Zatímco v minulosti měly u nás silnou pozici takové techniky, jako je knihtisk či hlubotisk, dnes jsou spíše v pozadí a pozice ofsetu je v mnoha případech takřka neotřesitelná. Podobně je tomu i ve světě, kde sice stále větší procento trhu získává digitální tisk, a především na americkém kontinentu také flexotisk, nicméně ani zde není možné očekávat razantní ústup ze slávy. V dalších letech tak můžeme očekávat potvrzení velmi silné pozice ofsetového tisku ve všech odvětvích. Podívejme se proto v následujícím článku na některé typické aplikace, jež jsou pomocí této techniky zpracovávány. Ještě než se však budeme zabývat vlastními aplikacemi, shrňme si některé společné znaky ofsetového tisku.

Asi není nutné připomínat, že ve všech případech je využito ofsetového nepřímého tiskového principu s tisknoucími a netisknoucími oblastmi na formě, jež je ve většině případů kovová, resp. Z anodizovaného hliníku, opatřeného dále speciálními vrstvami. Všechny aplikace ofsetu přitom mohou využívat největších předností spojených nejenom s vysokou produkční tiskovou rychlostí, ale také s velmi vysokou kvalitou tisku. Ta se přitom v nedávné době značně zvyšovala, především díky nasazení digitálních postupů v oblasti přípravy tiskových forem, dnes se však již situace ustálila. Technika se využívá především k rastrovému tisku, přičemž nejčastěji se můžeme setkat s využitím barev v prostoru CMYK, u některých aplikací je typické i využití přímých barev. Předností ofsetu, ale v některých případech i jistým omezením, je také malá vrstva přenesené tiskové barvy, což umožňuje tisk s nízkými náklady, na druhou stranu malé přenesené množství tiskového média přináší omezení u některých aplikací, kde se musí ofset kombinovat s jinými technikami.

Archový ofsetový tisk
U nás je nejrozšířenější archový ofsetový tisk, jímž je vybaveno největší procento tuzemských tiskáren. Stroje pro tuto techniku jsou nabízeny od formátu A3 až po největší formáty s archy, jejichž rozměry jsou až 205 x 149 cm cm, přičemž i stroj s tímto formátem je v tuzemském provozu nainstalován. Zatímco v nedávné minulosti bývalo pravidlem, že se na našem trhu prosazovali zejména tuzemští a němečtí výrobci tiskových strojů a ostatní spíše sporadicky, dnes je situace poněkud jiná. I nadále je jasně dominantní postavení českých a německých strojů, mnohdy jim však začínají sekundovat stroje japonské provenience. Z japonských výrobců se na českém trhu etablují především stroje značek Komori, Ryobi a Sakurai.

Z hlediska barevnosti jde pak především o čtyřbarvové stroje, stále častěji se však můžeme setkávat i s instalacemi vícebarvových tiskových strojů. Jejich předností je především velmi vysoká produktivita, spojená s možností oboustranného potisku archu při jednom průchodu tiskovým strojem, což začíná mít při stále stoupajících tlacích na ceny tisku velký význam.
Právě tlaky na nízké náklady nutí výrobce implementovat do tiskových strojů taková řešení, která by umožňovala jejich efektivnější využití. Proto také dnešní stroje nabízejí vysoké procento automatizačních prvků vedoucích nejenom ke zrychlení vlastního tisku, ale především ke zefektivnění přestrojení stroje na novou zakázku. Právě zkracování neproduktivních časů na nezbytné minimum se dnes jeví jako jedno z nejideálnějších řešení, jak dosáhnout větší efektivnosti celého tiskového procesu.

Pomocí archových ofsetových strojů se v současnosti zpracovává široké spektrum substrátů. V běžných akcidenčních tiskárnách se stále jedná nejčastěji o papírová média, ale setkat se můžeme také s potiskem kartonáže, stejně jako dalších nepapírových materiálů. U nich je však nutné používat speciální tiskové barvy, mnohdy vytvrzované pomocí UV záření.

Kotoučový tisk
Jedním z největších segmentů tiskových strojů využívajících ofsetové technologie jsou stroje kotoučové. Máme zde přitom dvě základní kategorie strojů – novinové a akcidenční kotoučové stroje, jež jsou též označovány jako coldsetové a heatsetové stroje. Oba typy strojů se liší především použitým typem substrátů, barev, a v neposlední řadě také jejich sušením. Heatsetové akcidenční stroje jsou totiž před skládacím aparátem vybaveny výkonným sušicím tunelem, zatímco coldsetové stroje využívají především fixaci barev na potiskovaném materiálu pomocí oxidace a penetrace. Akcidenční kotoučové tiskové stroje dnes slouží především k tisku nejrůznějších časopisů, letáků a dalších merkantilních produktů ve středních a velkých nákladech, coldsetové stroje jsou téměř výhradně využívány k novinovému tisku.

Také u těchto strojů je podobně jako v archovém ofsetovém tisku hlavním trendem současnosti zvyšování kvality tisku při současném průběžném snižování celkových nákladů. Právě to působí pochopitelně jedny z největších problémů v oblasti kotoučového ofsetu. Zatímco dříve zde nebyly žádnou výjimkou mnohasettisícové náklady a automatizační prvky byly zaměřeny spíše na kontrolu kvality tisku a její automatické korekce, dnes je situace poněkud odlišná. Menší náklady totiž v mnoha případech nutí provozovatele strojů a potažmo i jejich výrobce ke zrychlení výměny zakázek.

K tomu dnes pochopitelně velkou měrou napomáhají i prvky, jež velmi dobře známe také z archových tiskových strojů. Jako příklad zde můžeme uvést poloautomatické či automatické zakládání tiskových desek, které při velkém formátu desek a tím i horší manipulaci s nimi stále více nabývá na významu. Pomocníkem může být rovněž automatizované přednastavení barevnic apod. Nesmíme zapomínat ani na ostatní prvky, bez nichž bychom si kotoučový stroj dnes neuměli prakticky představit. Zde máme na mysli zejména automatické přelepování rolí, jež má význam především pro nepřetržitý tisk.

Jako jeden z trendů v tomto segmentu můžeme pozorovat i zvětšování formátu tiskových strojů. Dnes patří mezi největší 64- a 72-stránkové stroje, ale je možné a dokonce i pravděpodobné, že se v nejbližších letech objeví i zařízení s větším formátem, jako je tomu například i u stroje v tiskárně Slovenské Grafie, o němž se zmiňujeme na jiném místě tohoto časopisu. Zvětšování formátu je spojeno především s ekonomií tisku. Tisk ve větším formátu je totiž u některých typů zakázek výrazně ekonomičtější než u maloformátových strojů. Tento vývoj ovšem neznamená, že například 16-stránkové tiskové stroje zcela zaniknou. Pouze se zaměří na jiné spektrum zakázek. Hlavní náplní těchto strojů tak budou malo- a středněnákladové zakázky, zatímco velkoformátové stroje s největší pravděpodobností ovládnou segment trhu s velkoobjemovými zakázkami.