24b): Základní štukatérské techniky
Štuk
Štuková výzdoba fasády domu U Jonáše v Pardubicích
Slovo štuk má dva významy, které spolu souvisí pouze volně a nelze je zaměňovat:
Štuk v minulosti
Na historických stavbách je slovem štuk označována hmota složená ze sádry, hašeného vápna, jemného písku, najemno drcených cihel či mramoru a vody. Jedná se tedy o speciální, velmi jemnou a přilnavou maltovou směs, která umožňuje vytvářet pomocí modelačních nástrojů nejrůznější plastické ornamenty. Vedle modelování z volné ruky je časté také formování, tzv. „vytahování“ štukových říms a profilů pomocí kovové šablony, která se pohy-buje po přiložených vodících lištách.
Tato technika byla oblíbena především v baroku, používala se však už v antickém Římě. Objevila se znovu v renesanci a byla používána ještě na počátku dvacátého století v secesní architektuře. Od poloviny devatenáctého století však byly štukové ornamenty v drtivé většině tvořeny odléváním do forem, což nakonec vedlo k naprosté devalvaci této techniky a jejímu postupnému opuštění ve prospěch architektury zcela bez štukového ornamen-tu v purismu, konstruktivismu a funkcionalismu.
Štuk v současném stavebnictví
V současném stavebnictví je slovem štuk označována jemná maltová směs zrnitosti max. do 1 mm, která se v tenké vrstvě nanáší na jádrovou omítku. Jedná se tak o povrchovou vrstvu – finální úpravu omítky. Složení této směsi, její účel a způsob použití je však značně odlišný od štuku v původním slova smyslu.
Štuková omítka se v dnešní době provádí zásadně filcováním a jedná se o velmi oblíbenou povrchovou úpravu omítek v Českých zemích. Nejčastěji je používán vápenný štuk. Takový štuk se dělá cca z 1/3 vápenného hydrátu a 2/3 jemně mletého vápence nebo jemného křemičitého písku. Pokud by velikost zrna přesáhla cca 1,5 mm, je velmi obtížné takový materiál již filcovat a jednalo by se už o omítku jádrovou.
Druhy štuku podle druhu pojiva
vápenný
vápenosádrový
sádrový
cementový
Druhy štuku podle zrnitosti
jemnozrný (velikost zrna do 0,5 mm)
hrubozrnný (velikost zrna do max. 1,5 mm)
Štuk v současném stavebnictví
V současném stavebnictví je slovem štuk označována jemná maltová směs zrnitosti max. do 1 mm, která se v tenké vrstvě nanáší na jádrovou omítku. Jedná se tak o povrchovou vrstvu – finální úpravu omítky. Složení této směsi, její účel a způsob použití je však značně odlišný od štuku v původním slova smyslu.
Štuková omítka se v dnešní době provádí zásadně filcováním a jedná se o velmi oblíbenou povrchovou úpravu omítek v Českých zemích. Nejčastěji je používán vápenný štuk. Takový štuk se dělá cca z 1/3 vápenného hydrátu a 2/3 jemně mletého vápence nebo jemného křemičitého písku. Pokud by velikost zrna přesáhla cca 1,5 mm, je velmi obtížné takový materiál již filcovat a jednalo by se už o omítku jádrovou.