2b): Obřadní roucha, kroje, krajky

Obřadní roucha – liturgická roucha
Jsou určená k bohoslužebným účelům. Liturgická roucha jsou zhotovena z látek v liturgických barvách.

Vždy bílé jsou pouze – HUMERALE, ALBA, ROCHETA, PALLIUM.
Spodní roucho pod obřadní roucha se nazývá KLERIKA neboli SUTANA – předepsané všem kněžím k liturgickým funkcím. Dlouhé roucho až ke kotní-kům. Obyčejní duchovní mohou mít sutanu-černo,kardinálové-červenou,papeži-bílou,biskupové fialovou.
Na kleriku se kněžím přes ramena a hruď pokládá ROUŠKA.

Základem liturgického oblečení se stala ALBA-vzniklá z tuniky:
-může se podvazovat bílou šňůrkou = cingulum
-není odznakem stavu nebo úřadu
Vrchní liturgický oděv byla původně TÓGA
Liturgická tradice západní církve rozeznává 2 specifika kněžského oděvu:ŠTÓLA,ORNÁT

LITURGICKÉ BARVY:
Ucelený systém různých barev,jejichž proměnlivost kopíruje běh církevního roku a jenodtlivě významné dny a události.Utváří se od 12.století n.l.
Poskytuje:vlákno,semeno(lisuje se olej),pazdeří(vyrábějí se desky)
Lny rozdělujeme:
přadní
olejnopřadné
olejné

Rosení-umožňuje lnu snadnější oddělování dřevnatých částí:proces trvá 3-4 týdny
Tírny-zde se oddělí vlákno od pazdeří,produktem = vlákno koudel
Pod kůrkou-lko-roztlouká se-vlákna-máčí se-láme

B)
VLNA
Ovčí vlákna
Nejvýznamnější textilní vlákno
Vlna na ovcích tvoří souvislou vrstvu = ROUNO
Vlákno má tvar kornoutků,které do sebe zapadají
Vlastnosti:50-400 mm,tloušťka 6-120 mm,po zapálení se vlna škvaří,zapáchá po rohovině
Použití:šatové,oblekové a plášťové tkaniny:pletené oděvy,přikrývky

Kozí srst-Mohér
Mohérová vlákna-srst angorské kozy
Kašmírová vlákna- srst kašmírské kozy
Použití při výrobě:šál,šátků

Hedvábí
Výměšek žláz motýla Bource Morušového
Vlákna jsou pevná,mají dobrou tažnost a pevnost,snadno přijímají vlhko
Získávání:bourci vytlačují při zakuklování ze snovacích žláz-vzniká kukla = vzniká tzv. kokon,hustá tekutina tuhne = vlákno
Použití:šátky,pánské košiloviny a kravaty
Nahrazuje se syntetickými vlákny
Čína-3000 let př.n.l.

Lasturové hedvábí
Z lastur mořského mlže,vylučuje sekret do mořské vody,který tuhne
Výroba je náročná a drahá

Hedvábné tkaniny
Brokát,Krep-Satén,Krep,Serž,Taft

Chemická vlákna
Výroba od počátku 20.století
První chemická vlákna byla celulózová,později začala vyrábět vlákna syntetická

Bílá barva:
-základní liturgická barva
-barva světla,čistoty a nevinnosti
-je obrazem Krista,užívá se o všech jeho svátcích (Vánoce,velikonoce)

Červená barva:
-barva ohně,milosti a také krve
-užívá se při svatodušních svátcích,svátky mučedníků Páně

Zelená barva:
-barva stvoření a naděje
-připomínkou darů země,symbolem Kristova zmrtvíchvstání
-v běhu církevního roku = nejpoužívanější barva

Fialová barva:
-barva pokání,přípravy
-používá se v době advent a v postu

Modrá barva:
-barva čistoty a nevinnosti (mariánské svátky)

Černá barva:
-barva smutku a smrti
-používá se na pohřbech a na Velký pátek

Kroje
Kroj = oděv charakteristický pro určitý kraj
Ušlechtilé výtvory uměleckých schopností našeho venkovského lidu.Kroje v každé oblasti Čech,Moravy,Slezska máme různé druhy krojů,každá oblast má své specifické znaky,barvy a zdobení.
Druhy krojů:Valašský,Litomyšlský,Chodský,Plzeňský,kroj z Hané
Lidové kroje známe díky malířům z 19.století

Chodsko
Na Chodsku se dosud držel lidový oděv.Typická forma svátečního oděvu ze 60.a 70.let,19.století s drobnými proměnami
Vývoj:od 30. let 19.stol.
-vznikly 3 odlišné skupiny:dolský,horský,stavovský
-dolský se nosil v okolí Domažlic a byl bohatší

Haná
Důstojný a půvabný
Mužské kroje:mívaly nejrůznější doplňky (nejznámější byly kožené hanácké pásy)
Hanácký kroj se liší podle jednotlivých lokalit,zejména barvou kalhot a haleny či formou klobouku
Vdané ženy:neukazovaly vlasy = šátek musel vlas úplně skrýt

Krajka
Začátky krajky jsou kolem 15.století,vyvíjela se z výšivek a prýmků.Začátkem 16.století krajku zhotovují velké domy,řadové sestry v klášterech.Tradice a vyučování se udržely v klášterech(krajkářskému umění) až do 20.století.Koncem 16.století se výroba krajky stala lidovou výrobou.V 17. a 18.století byl největší rozkvět krajky.
Nosili je kněží,šlechta,důstojníci,královský dvůr(Ludvíka XIII. a Ludvíka XVI.).Ustrnutí výroby krajky bylo za revoluce 1789,protože byly zrušený privilegia šlechty.Do 20.století výroba krajky upadá 20.století-vytvoření několika středisek výroby krajky.Před 2.světovou válkou se v krajkářském průmyslu projevila světová krize.Po 2.světové válce-nová móda krajky,která se používá při výrobě konfekce,záclon a byto-vého textilu.

Paličkovaná krajka (Vamberk)
Na našem území se objevila v polovině 17.století.Jméno dostala podle belgické šlechtičny,která se jako vdova usadila v městečku Vamberk.Krajka nachází od počátku uplatnění při ozdobě oděvů,jako doplněk interiérů šlechtických sídel.Později našla cestu i k prostým lidem.Vzniká křížením a uva-zováním volných nití navinutých na dřevěných paličkách podle předem navrženého vzoru,který je připraven na podušce neboli herduli.
Materiálem pro výzdobu krajek je nejčastěji bavlna či hedvábí,ale i zlaté a stříbrné nitě.
Použití krajky:ubrusy,límečky,zdobení šatů,oděvy