Společenství nezávislých států

Do Společenství nezávislých států se řadí všechny státy bývalého Sovětského svazu bez Litvy, Lotyšska a Estonska. V roce 1985 vznikla tzv. Perestrojka. Byla to nová hospodářská a sociální politika Sovětského svazu. Urychlil se tím rozpad Sovětského svazu. V roce 1991 se SS rozpadl. V prosinci téhož roku se Rusko, Ukrajina a Bělorusko dohodly o vzniku SNS. Do SNS patří – Ázerbajdžán, Arménie, Kazachstán, Kirgistán, Moldavsko, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán. V roce 92 ukončil Ázerbajdžán členství. V roce 93 se novým členem stala Gruzie a Ázerbajdžán se vrátil. Dnes má SNS 12 členů. Cílem SNS je koordinace v politické, hospodářské a vojenské oblasti. V SNS jsou vazby mezi státy mnohem menší než v EU, ale všechny státy jsou vzájemně propojeny. V roce 1996 vznikla unie Běloruska a Ruska. Spolupracují na mnohem vyšší úrovni, mají společnou zahraniční politiku. SNS se dělí na 3 části (evropská část, Rusko, asijská část).

Evropská část
Do evropské části patří státy jako Bělorusko, Ukrajina a Moldavsko. Povrch je převážně rovinatý, na západě Ukrajiny část Východních Karpat. V Ukrajině je Dněperská a Černikovská nížina. Na severu je oblast bažin. Na jihu Běloruska jsou Pinské bažiny. Moldavsko je nížinatá země.

Podnebí – mírné, kontinentální podnebí, na jihu až subtropické. Vegetace – Na jihu Ukrajiny se nachází stepi. Lesy smíšené, jehličnaté. V Bělorusku jsou také jehličnaté lesy a Bělověšský prales.

Vodstvo – V Moldávii je důležitou řekou Dněstr. Na Ukrajině pak Dněpr, Dněstr, Bug a Kremenčutská nádrž. Bělorusko – Dněpr a Němen.

Obyvatelstvo – Největší hustota obyvatel je v Moldavsku nejvíce obyvatel pak na Ukrajině. V Moldavsku žijí převážně Moldované také židé a bulhaři. Na Ukrajině žijí především ukrajinci, ale také Poláci a Rusové. Náboženství je zde pravoslavné nebo žádné.

Zemědělství – Bělorusko – brambory, žito, ječmen, len. Chová se skot, vepři, koně, drůbež. Moldavsko – pšenice, ječmen, kukuřice, cukrová řepa, slunečnice, vinná hrozny. Chov dobytka, vepřů, ovcí. Ukrajina – kukuřice, pšenice, ječmen. Chová se dobytek, vepři, koně. Nerostné suroviny – Bělorusko – lesy, rašelina, draselná sůl. Ukrajina – kamenné uhlí, ropa, zemní plyn.

Průmysl – strojírenský, papírenský, textilní a zpracování dřeva. Moldavsko – potravinářský, textilní. Ukrajina – strojírenský, chemický a potravinářský.

Asijská část
1. Kazachstán, Turkmenistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Kirgistán 2. Ázerbajdžán, Arménie, Gruzie.

Povrch – V 2. – hornatý Velký a Malý Kavkaz. V 1. – nížiny – Kaspická nížina, Turantská, pouště – Karakum, Kyzylkum. Kazachská plošina, pohoří Ťan-Šan a Pamír. Podnebí – V 1. – vnitrozemské podnebí, v 2. – závislé na nadmořské výšce, subtropický pás. Vyskytuje se zde zemětřesení.

Vegetace – V 2. – stepi, lesostepi, pouště, polopouště.

Obyvatelstvo – v 2. zaostalé, chudé, národnostní války, náboženské války, vysoké přírůstky, negramotnost, nízký věk. Náboženství je především islám a křesťanství.

Zemědělství – v 2. se pěstuje ovoce, vinná réva, pšenice, ječme, bavlník, čajovník. Chová se skot, ovce. V 1. se pěstuje obilí, bavlník, bourec morušový, víno, ovoce, zelenina. Důležité je zavlažování.

Nerostné suroviny – těží se ropa a zemní plyn. Také měď, železo a uhlí.

Průmysl – v 1. potravinářský, textilní, hutnický, chemický. Ve 2. chemický, potravinářský, textilní. Je tady také středisko pro kosmické lety Baikonon.

Rusko
Povrch – velkou část tvoří nížiny (Východoevropská rovina, Západosibiřská rovina), zbytek jsou nižší pohoří. Vyšší pohoří jsou Ural.

Vodstvo – Volha, Pečora, Ob, Lena, Amur. Jezera – Oněžské jezero, Ladožské, Čudské, Bajkal. Většina řek zamrzá. Podnebí – mírné, kontinentální, subpolární, subtropické, přímořské, oceánské.

Vegetace – tundra, pouště, polopouště, lesotundry, lesostep.

Obyvatelé – převážně Rusové, trvale tam žijí Tataři.

Zemědělství – rostlinná a živočišná výroba je vyrovnaná, pěstují se obiloviny (pšenice, ječmen, oves, kukuřice), slunečnice, cukrová řepa, len, brambory. Chová se skot, prasata a důležitý je také rybolov.

Průmysl – v Rusku se nachází snad všechny nerostné suroviny, takže nejrozvinutější průmysl je těžební. Další průmysl je strojírenský (zbraně), energetický (4. na světě, 75% tepelných elektráren).

Doprava – převážně železnice, Transsibiřská magistrála (z Moskvy do Vladivostoku), Rusko patří mezi námořní velmoci. Letecká doprava je především v Moskvě.

Celkově je evropská část vyspělejší, také zalidněnější, jsou zde lepší přírodní podmínky. Asijská část je zaměřena spíše na těžbu, malá hustota zalidnění, méně vyspělá a také horší přírodní podmínky.