9. Gotika

A) POJEM, ČASOVÉ VYMEZENÍ, ZDROJE

Období vrchol. a pozdního středověku.Vznikl před pol. 12. st. ve Francii, od 13. st. v záp., stř. a částečně jižní Evropě.
Název gotika vznikl v renesanční Itálii jako posměšný název pro středověké umění, považované za projev hlubokého úpadku a přisuzované barbarským germánským Gótům.Zrodil se v Ile-de-France.
Nejlepší podmínky pro rozvoj byly v severní části Francie (nejvýhodnější podm. politické, ideologické a umělecké).
Vznikaly žebravé řády (dominikáni, minorité).Tyto řády mimo jiné šířily scholastiku (školní učení) – centrum byla Sorbonna.
V gotické době se mezi objednatele umění (panovník, církev, feudálové) zařadili i zámožní měšťané.Města se stále více prosazovala jako kulturní celek.Gotická katedrála slouží také jako městský chrám, shromažďiště a reprezentativní stavba městských obyvatel (slavnosti, disputace a div. předst.).Se vzestupem měšťanstva rostla laicizace gotického umění.

Hlavními znaky gotiky jsou:
1) Není určeno jen církvi a feudálům, ale i měšťanstvu.Církevní vliv se zmenšoval – projevily se výsledky studia přírody.
2) Nad románským spiritualismem převažoval got. realismus (přesvědčení o hmotném světě).Symbolický přístup k umění zůstal zachován.Dále změna v myšlení a cítění – umělci toužili zobrazit svět zprvu k oslavě Stvořitele, později k vlastní radosti.
3) Umělci se postupně vymaňovali z anonymity.
4) V různých zemích různé rysy – vznik škol.

Vývoj probíhal v různých evrop. zemích odlišně.
Ve Francii:
1) raná gotika (12. st.)
2) klasická a poklasická gotika (13. a 14. st.)
3) pozdní gotika (15. st.)

V Čechách a na Moravě:
1) raná, přemyslovská gotika (13. st.)
2) vrcholná, lucemburská gotika (14. st.)
3) pozdní, jagellonská gotika (15. st.)