Božena NĚMCOVÁ (1820 – 1862)

– narozena ve Vídni, dcera panského kočího (Jan Pankl – němec) a panské služky => dívčí jméno Barunka Panklová
– chodila do školy v České Skalici, dětství strávila u babičky Magdalény Novotné v Ratibořickém údolí
– sňatek v 17 letech s Josefem Němcem – byl o patnáct let starší, manželství nešťastné, Němec překládán z místa na místo a nakonec vypovězen ze služby => nedostatek peněz => Němcová živí rodinu, půjčuje si od přátel
– syn Hynek umřel, nemoc, neshody s manželem => v 50. letech začíná psát Babičku – úlet, idealizace
– pobyt na Chodsku, v Praze, na Slovensku => inspirace
– umírá v lednu 1862 vysílením
– dílo: projevují se prvky idealismu
a) Ústní lidová slovesnost – psala novelistické a kouzelné pohádky
– hrdinové jsou prostí lidé, bojující proti zlým lidem, z bídy a chudoby – zachycení mezilidských vztahů
– končí dobře díky chytrým a statečným lidem
– „Národní báchorky a pověsti“

b) Národopisná tvorba – nejdříve vycházeli v novinách vlastenců, všímá si krojů, zvyků, písní, říkadel, …
– zpracovávala národopisné studie
– „Obrazy z okolí Domažlického“

c) Beletristická tvorba – popisy prostředí, zvyků
– „Chýše pod horami“, „Pan učitel“, „Divá Bára“, „Babička“
– „Babička“ – babičce věnováno pouze prvních 6 kapitol, od 7. kapitoly popis zvyků, života na venkově podle ročních období
– slet národopisných studií života v Ratibořickém údolí – prokládá zajímavými osudy (Viktorka, vikomtesa Hortenzie)
– poslední kapitola věnována stáří babičky a Barunce
– pro Boženu Němcovou je Babička útěkem před realitou => idealizované vzpomínky na mládí – babička je moudrá, umí naslouchat, je čestná
– psáno spisovnou češtinou s nářečními prvky