Buňka

je základní strukturní a funkční jednotka živých soustav
buňka je nejmenší ž.s., která je schopná samostatné existence a reprodukce
je základní stavební jednotkou prokaryotických a eukaryotických organismů
každá buňka má svůj vlastní genetický a proteosyntetický aparát a metabolický systém,
umožňující vytvářet a využívat energii

1. Eukaryotická buňka

– jedná se o buňky hub, rostlin, živočichů
– živí obsah buňky se nazývá protoplast — cytoplasmu (obsahuje jednotlivé organely)
— karyoplasmu (= jádro)
– protoplast je od buněčné stěny ohraničen plazmatickou membránou

Rostlinná a živočišná buňka + buňka hub:

Rostlinná:
velikost: 10-100 μm, ale mohou být dlouhé i několik m
– tvar rostl. buňky je dán tvarem buněčné stěny
– buněčná stěna je tenká a plastická
– většina rostl.b. obsahuje jádro + jadérko

– cytoplazma vyplňuje prostor ohraničený buněčnou stěnou – jsou v ní
koncentrovány veškeré cytoplasmatické struktury včetně jádra
– od živočišné b. se liší přítomností plastidů, buněčné stěny, vakuol

proudění cytoplasmy : usnadňuje transport a výměnu látek mezi jednotlivými částmi buňky
nebo mezi b. navzájem

Živočišná:
velikost: mezi 10-20 μm (x b. nervové 1m,..)
– nejjednodušším tvarem je tvar kulovitý, oválný (ve tkáních je tvar b. rozmanitý)
– jsou tvarově velmi rozmanité, pt neobsahují buněčnou stěnu
– na rozdíl od rostlinnné b. obsahuje lyzozómy

Buňka hub
Buněčná stěna : obsahuje chitin, velmi vzácně celulózu
Jádro : bývá jedno, dvě i větší počet
Plastidy : chybí, proto jsou houby bezbarvé
: u vyšších hub, hlavně v plodnicích , jsou různá barviva, ale nikdy chlorofyl
Zásobní látky : hlavně glykogen a olej, nikdy škrob
Ostatní organely jako v živočišné buňce