FRANCIE
Francois Villon (1431 – 1463) – nejvýznamnější autor, zvláštní svým stylem a tvorbou
– z chudé rodiny, staral se o něho opat kláštera Gionne de Villone, studoval v Paříži na Sorboně x chová se stylem víno, ženy, zpěv => v opilosti v souboji zabil přítele => utíká x po návratu se chová ještě hůř => do vězení, má být popraven x díky přímluvě opata pouze doživotní vyhnanství => na venkov
– nový styl: Villonská balada – lyrická báseň, 4 sloky, první 3 mají 7 – 12 veršů, poslední je poslání a má 4-5 veršů
– verš, kterým je uzavřeno poslání se jako refrén opakuje v závěru každé sloky
– dílo: „Velká závěť“, „Malá závěť“ – o soudobém stavu francouzské společnosti, zabývá se majetkovými poměry + tím, jak žil – nechtěl by to změnit
– parodicky se loučí se životem, který žil, s přáteli, když mu je trest smrti změněn na vyhnanství
– otevřený, vyjadřuje se věcně
François RABELAIS (1495 – 1553)
– vstoupil do františkánského řádu => mnich, duchovní x miloval život, chtěl žít v materiálním dostatku, všímal si problémů ve společnosti
– vystudoval medicínu, sám se věnoval anatomii, botanice, řečtině a historii
– „Gargantua a Pantagruel“ – osud rodiny obrů, kteří vládnou lidem
– vznikl z pověsti, původně 2 samostatné díly
– 1. díl: životopis krále obra, vzdělávání, dobrodružství, hrdinské činy
– 2. díl: život jeho syna – narození, dětství, přátelství – spřátelil se s člověkem x kritičtější, satiričtější – proti církvi, královskému dvoru
– satira na francouzskou společnost – školství, vzdělanci – Sorbona je jen skupina lidí, kteří trvají na starých názorech, výstižná satira církve – odkladiště nepotřebných, kritika řeholí, nesvobod
– vyjadřuje se humorně, satiricky – snaha dávat podobu napravení společnosti – jak by to mělo být
Michel De MONTAIGNE (1533 – 1592)
– vystudoval práva, živil se jako státní úředník – vzdělaný, tolerantní člověk, po Bartolomějské noci odchází
– eseje – rozsáhlé, kritické, literární dílo, na pomezí mezi úvahou a popisem, glosuje určité události, zaobírá se jimi, říká, jak by je řešil
– na společenská nebo filosofická témata
– náměty: láska, přátelství, mravnost, vztahy mezi lidmi – ovlivněno stoickou filosofií – sebevražda je možný odchod ze života, dbá na právo, věří v státní systém, v právo
– 1572 po Bartolomějské noci kritické eseje na panovníka a na vládu – zneužívání moci, náboženský fanatismus, netolerantnost – nabádá k náboženské toleranci