Krátkodobé financování
– získávání peněz pro financování oběžného majetku a činnosti s tím spojené
2 úkoly:
1) Určení výše provozního (pracovního) kapitálu PK
= část krátkodobých aktiv, na které byl použit dlouhodobý cizí kapitál
PK = OM – KCK
PK – dlouhodobé k dispozici (splatnost nad 1 rok), může se použít opakovaně, ale musí být v likvidní podobě
Velikost PK ovlivňuje např.: předmět podnikání
velikost podniku
obratový cyklus peněz = doba mezi platnou za materiál a inkasem za prodané zboží
– čím kratší obratový cyklus peněz, tím míň potřebuje podnik PK
– jednotlivé složky OM se neustále mění – podnik musí sledovat jejich:
a) Řízení zásob
– normování zásob, hospodaření
b) Řízení pohledávek
– každý podnik sestavuje časový plán pohledávek, hlídá ho, kontroluje, dává slevy za platby předem a v hotovosti
c) Řízení peněžních prostředků
– hotové peníze, bezhotovostní p., ceniny, šeky…
– sestavuje platební kalendář – přehled příjmů a výdajů
2) určení způsobu financování OM
OM se může financovat vlastním kapitálem nebo cizím kapitálem
VK – patří majitelům podniku, nositel podnikatelského rizika
– výše VK podle hospodářského výsledku
CK – dluh, který podnik musí vrátit
– Krátkodobý – snadněji se získává, má omezené využití
– Dlouhodobý – obtížnější získání, opakovaná možnost použití
Výhody CK:
1) Při nedostatku VK
– při založení nebo rozšíření
2) Při použití CK věřitelé nezasahují do řízení našeho podniku
3) CK je levnější než VK
– splátky úvěru a úroky jsou náklady – Zisk = – daň z příjmu
Nevýhody CK:
1) Zvyšuje se zadluženost podniku
– každý další úvěr je dražší
2) Jednání podniku je ovlivněno věřiteli (hodně zadluženého)
Poměr mezi VK a CK je v každém podniku jiný a závisí na:
1) Odvětví
– průmysl (VK), banka (CK)
2) Poměr mezi DM a OM
3) Úroková míra
4) Výnosnost, ziskovost podniku
5) Subjektivní postoj vedení podniku