LITERATURA DOBY HUSITSKÉ (1370 – 1470)

1) PŘEDHUSITSKÁ LITERATURA (poslední. třetina 14. st.)
– duchovní + univerzitní mistři – snaha o nápravu církve, myšlenky do latinských děl x žádné reformace nejsou
– kritika společnosti, náboženství, bídy, útlaku, života církve ne podle bible, konstatování stylu života šlechty – píší o tom Husovi předchůdci – kazatelé, vzdělaní lidé, duchovní mistři na univerzitách => učenou kritikou chtějí přimět společnost a církev k zlepšení poměrů
– cizí kazatelé:
– Matěj z JANOVA – Ital kritizující šlechtu
– Konrád WALDHAUSER – němec, kritizuje poměry na universitě
– čeští kazatelé:
– Jan Milíč z KROMĚŘÍŽE – zasloužil se o založení Betlémské kaple
– z chudých poměrů x i přes to mistr na univerzitě
– Tomáš Štítný ze ŠTÍTNÉHO
– psal Traktáty = učená pojednání o nějakém teologickém problému
– tvůrce české teologické a filosofické terminologie
– „Knížky šestery o obecných věcech křesťanských“ – sborník traktátů
– praktické rady jak žít, pro zemanstvo a nižší vrstvy
– „Řeči sváteční a nedělní“ – výklad českého evangelia