ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍ EKONOMICE
-v národním hospodářství existují oblasti, kde role trhu není bezvýhradná a všemocná a stát v nich hraje nezastupitelnou úlohu
-oblasti:
1. Obecně užitečné veřejné statky – školství, zdravotnictví, obrana státu, policie aj.
2. Ochrana životního prostředí – stát musí zákonem stanovit normy přípustného negativního působení hospodářské činnosti; finančně napomáhat odstraňování jejích následků; sledovat a zajišťovat dodržování příslušných norem
3. Vhodnou hospodářskou politikou – stabilizovat ekonomiku země a snažit se minimalizovat některé původní jevy tržního hospodářství, jako je např. nezaměstnanost, inflace atd.
-protože v každé vyspělé ekonomice stát plní regulační funkci, můžeme ekonomiku v těchto zemích spíše nazvat smíšenou ekonomikou
-subjektem hospodářské politiky je stát představovaný především vládou a parlamentem
-vláda řídí státní instituce, které se podílejí na provádění hospodářské politik vládou
-stále významnější roli hraje v hospodářství politice státu mezinárodní organizace a nadnárodní instituce
Činnost vlády na trhu
1. Efektivnost
-funkce monopolu – jestliže někdo ovlivní ceny a má zisk vyšší než náklady = neefektivnost monopolní ekonomiky – neúnosné výnosy
-problém externality – vztahy dějící se mimo trh – díky jedné věci co financuji se stane jiná pozotivní nefinancovaná věc – vláda se snaží omezit dopad negativních externalit
-povzbuzení výroby veřejných statků – ek. aktivity užitečné pro společnost, ale nemohou se dělat souhrnně (osvětlení) – vláda to podpoří (dotace) – určí firmu, která to řídí – hrazení z daní veřejných statků; každý občan má nárok na díl veřejných statků provozovaných vládou; vláda sama určuje nárok
2. Spravedlnost
-100% fungující trh – nerovnosti např. v jídle USA x Somálsko = sociální nerovnosti – vláda je musí snižovat
-progresivní zdanění – sebere víc bohatým než chudým
3. Stabilita
a) fiskální politika – při uplatňování tzv. rozpočtové neboli fiskální politiky se využívají mechanismy determinující tvorbu a rozdělování státního rozpočtu; stát v této oblasti používá zdanění a státní výdaje k regulace agregátní úrovně hospodářské aktivity, má však k dispozici mnoho dalších možností, jak ovlivňovat hospodářský vývoj tak, aby vedl ke stabilitě a prosperitě
b) monetární politiky – zabývá se oblastí peněžnictví, tj. řídí činnost bankovního systému a prostřednictvím administrativních a ekonomických nástrojů formuje praxi bankovních institucí; velmi výrazně ovlivňuje podnikatelské klima v dané ekonomice; tím, že vytváří peněžní nabídku, a tedy určuje množství peněz v oběhu, je také nesmírně důležitým faktorem ovlivňujícím vývoj agregátní poptávky; hlavní nástroj – úroková sazba na mezibankovním úvěrovém trhu