Pokračování – komunismus…, nacismus, církve…

Komunismus
-zásady položeny v pol.19.století

-communis (lat.) = společný, obecný
= charakterizuje politickou ideologii jako vizi společnosti, která je založena na naprosté rovnosti a kolektivním vlastnictví

-komunistické myšlenky jsou už u Platóna (Ústava), renesančních utopistů T.Mora (Utopie) a T.Campanelly (Sluneční stát), za zakladatele je považován až Karl Marx (Komunistický manifest, Kapitál) a jeho přítel Friederich Engels

-v komunistické společnosti mělo platit heslo „Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb.“

-nereálnost cíle a dogmatické setrvání na zásadách – utopická a potlačovatelská ideologie

-hlavní kritika kapitalismu – nespravedlivé rozdělování materiálního bohatství, přeje jen vlastníkům, odsouzení zotročeného člověka v pracovním procesu (člověka je vlastní svoboda a seberealizace, zatímco v kapitalismu se odcizuje sám sobě)

-Marx na základě historické analýzy odhadoval další směr vývoje společnosti (prvobytná společnost – otrokářství – feudalismus – kapitalismus – komunismus)

-dělnická třída vykořisťována (tj. přivlastňování části dělníkovy mzdy – nadhodnoty kapitalismu) – důvod k revoluci pod vedením komunistické strany – svrhnutí kapitalistického řádu, nastolení socialismu jako prvního kroku na cestě ke komunismu

-mezinárodní charakter komunismu = proletářský internacionalismus, základem mezinárodní solidarity dělníků (organizace Internacionál)

-po smrti Marxe je několik proudů: 1 pokračoval v Marxových teoriích (K.Kautsky)
2. sledující linii totalitní ideologie (V.Lenin, J.V.Stalin)
3. +teoretici kritizující mocenské poměry v samotných komunistických zemích zevnitř (L.Trockij, M.Djilas)

Fašismus a Nacismus
-fascil (lat.) = sjednocení -vznik po 1.světové válce v Itálii, nacismus vznikl v Německu

-fašismus = nacionálně šovinistické, rasistické hnutí a diktátorská forma vlády

-nacismus = nacionální socialismus = ideologie a politický směr, vycházející z vypjatého nacionalismu, rasismu a některých prvků socialismu, dle nacismu je činitelem historického pokroku konflikt mezi vyšší a nižší rasou a nadřazenost árijské rasy, oficiální ideologická praxe v Německu 1935-1945

-první teoretické prameny koncepce absolutní vlády v dílech T.Hobbese a N.Machiavelliho, dále organicismus, jak ho chápal Aristoteles a hlavně Hegel, ovlivnil i F.Nietzsche, dále teorie elit (představa schopené elity a neschopné masy) představována V.Paretem a G.Moscou

-ideologie fašismu bývá často charakterizována jako iracionální (její teoretikové se ji nesnažili racionálně zdůvodnit)

-významní teoretici italského fašismu – M.Palmieri, G.Gentile, B.Mussolini

-teoretici německé III.říše – E. Huber, A. Hitler

Rasismus
-ras (arab.) = hlava
= politická ideologie, která se na základě biologických (rasových) rozdílů mezi lidmi snaží legitimizovat nerovnosti

-jako oficiální ideologie zaveden v nacistickém Německu, kde posloužil k ospravedlnění války a likvidace ostatních ras

-jeden z hlavních tvůrců rasové teorie, francouzský filosof a diplomat J.A. de Gobineau (1816 – 1882), který v „Rozpravě o nerovnosti lidských ras“ hierarchicky rozlišuje 3 rasy: bílá, žlutá, černá – liší se fyzicky a v duševních schopnostech

-další teoretik, německý filosof a publicista anglického původu H.S.Chamebrlain, spis „Základy 19.století“ – jako zachránce a tvůrce nové árijské kultury vidí germánské národy

-nejhorších rozměrů v nacistickém Německu v podobě antisemitismu – A.Hitler, rok 1935 Normimberské zákony o německé ochraně krve a cti, rok 1941 „konečné řešení“ židovské otázky § holocaust – genocida 6 mil. Židů a následně Slovanů

-mezi rasismus a nacionalistické teorie patřil i sociální darwinismus (společenský vývoj urychlen likvidací slabší, recesivní lidské rasy)

-rok 1951 dokument UNESCO, který vypracovali přední genetici a antropologové, prohlašují rasistické teorie za neprokazatelné a v oblasti společenské neopodstatněné

-rok 1965 přijalo Vlané shromáždění OSN Úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace

+ 21.3 vyhlášen jako Mezinárodní den boje proti rasismu

-přesvědčení o nerovnosti plemen, vzniklém záměnou rasy s národním etnikem nebo kulturním společenství – utiskování jedné rasy druhou, nebo dokonce likvidace příslušníků odlišné rasy

-dovolává se pseudovědeckých poznatků, dělící lidi na vyšší a nižší, méně hodnotnou část, která je ve společnosti diskriminována (různé formy: právní, politické, ekonomické, společenské, kulturní)

Nacionalismus
-teoretické základy formovány od 18 století především ve Francii, Německu a Itálii – diskutované právo na sebeurčení
= ideologie a politický směr vycházející z přesvědčení o výjimečnosti vlastního národa, sleduje a upřednostňuje své politické, kulturní a ekonomické zájmy

-hlavní teoretikové – Němec J.G.Herder, Itla G.Mazzini

-hledání historické role a vyššího poslání národa, vydobytí národní svobody, uznání a cti – konec individualismu, jedinec musí přinést oběť ve jménu budoucího štěstí národa, osobní svoboda ustupuje svobodě národa – x liberalismu + x socialismu (k dosažení cílů používá nacionální politická elita mobilizace nespokojených mas)

-opírá se o národ a jeho podstatné znaky – zvyky a tradice, jazyk, kultura, umění, literatura, národní mýty

-může se vyznačovat hledáním vnitřního a vnějšího nepřítele

-může se projevovat ve 3 oblastech – v politické sféře – usiluje o vytvoření národního státu
v kulturní sféře – jde o emancipační snahy a budování národního vědomí
v ekonomické sféře – bývá namířen proti zahraničnímu kapitálu

-rozlišujeme několik vývojových fází a odstínů:
a) původně pouze emancipační snahy prostřednictvím národního státu z rozdrobených zemí daného národa či vyčlenění ze soustátí
b) jinde jen reforma země, protože národní stát jíž existoval radikální
c) vykazuje militantní a rozpínavé tendence

-kritériem práva a morálky se stává národní prospěch

-může být podepřen rasismus či nacionální interpretací darwinismu

Anarchismus
-an-arché = bezvládí
= politická ideologie usilující o zrušení státu a právního řádu, protože jejich existence stojí v cestě dosažení maximální svobody (té je možné dosáhnout jen v malých územních jednotkách) – myšlenka úplné destrukce státní byrokracie, kapitalistických podniků, armády, církve

-kritika současného kapitalismu, že nezaručuje spravedlivé rozdělování materiálního bohatství

-směry:
1. Individualistický – vede k anarchokapitalismu, obsahově sahá k ultraliberalismu, zakladatel individualistického
anarchismu – M.Stirner – zastává až extrémní egoismus, ovlivnil americký anarchismus (19.století)
2. Mutualismus – mezi nimi, zakladatelem mutualismu – Francouz P.J.Proudhon – „Vlastnictví je krádež.“
3. Kolektivistický – vede k socialistické ekonomice a hraničí spíš s anarchokomunismem, představitelé kolektivistického anarchismu – M.Bakunin, P.Kropotkin – tvrdí, že lidé jsou ve své přirozenosti dobří a
solidární, rozumné bytosti co převedou konflikt na diskusi

-nikdy neměl výrazný praktický vliv, ale v teoretické rovině ovlivnil řadu směrů

Feminismus
-vznik ve 2.pol. 19.století a počátek 20.století

= ideologie ženského hnutí, které prosazuje společenské, politické a ekonomické zrovnoprávnění s muži

-rok 1792 – britská spisovatelka M.Wollstonecraftová – „Obrana práv žen“ – jako první se vyslovila pro rovná práva s muži

-tvrdí, že biologické a intelektuální rozdíly mezi pohlavími (pokud existují) neopravňují nadřazenost muže

-19./20.století – ženské hnutí zaměřeno především na získání volebního práva – první zemí byl Nový Zéland (1893) a polední Švýcarsko (1971), dodnes nemohou ženy volit v některých arabských zemích, nebo je jejich právo omezeno

-současný feminismus se opírá hlavně o práce francouzské filozofky S. de Beauvoirové („Druhé pohlaví“), zakladatelky americké Národní organizace pro ženy B.Friedanové („Ženské mystyčno“) nebo americké spisovatelky K.Milletové („Sexuílní politika“)

-dnes aktivita v různých oblastech – sdružení vzájemné solidarity a spolky, šířící mezi ženami osvětu, kampaně týkající se potratů, pornografie, domácího násilí vůči ženě, stejných mezd a rovných příležitostí, v teoretické rovině se snaží popsat současnou situace ženy, analyzují rozdíly mezi pohlavími, poukazují na vžité sexuální stereotypy

-proudy:
1.liberální – postavit ženu na úroveň muže (viz možnost seberealizace v zaměstnání)
2.socialistický – dle marxistické terminologie jsou ženy součástí utlačované třídy – mají svrhnout ekonomický řád
z rukou mužů + obviňují liberální feministky z elitářství, protože seberealizovat se může jen ženy intelektuálka, navíc žena z nižších vrstev pracovat musí, protože muž ze svého platu neuživí rodinu

Enviromentalismus
-enviroment (angl.) = prostředí

= soubor idejí, názorů a teorií usilujících o změnu společenských, ekonomických a politických mechanismů, které brání snahám o ochranu životního prostředí

-ideově zastřešuje řadu protestních ekologických hnutí a organizací

-enviromentalistické teorie tvoří filosofickou a etickou nástavbu přírodních věd + proudy ovlivnění i některými východními filosofiemi a náboženstvím

-mladá a formující se ideologie

-důležité rysy – kritika liberalismu, konzervatismu a marxismu jako ideologií industriální společnosti, které hovoří jen o dobývání a ovládání přírody, zdůrazňuje individuální a kolektivní zodpovědnost

Nové náboženské směry
-mormonismus, Svědci Jehovovi, křesťanská vědy, Poselství Grálu, Moonismus, Rodina (dříve Rodina lásky a ještě dříve Děti Boží), Extrémní charmismatismus, Davidovší Adventiské, víra Baháí, scientologie, Transcendentální meditace, hnutí Hare Kršna, Sanyasismus, reinkarnace, satanismus atd.