PRINCIP PŘENOSU DÝCHACÍCH PLYNŮ:
– přenos CO2 a O2 mezi plícemi a krví, krví a tkáněmi je sprostředkováván na základě rozdílu parciálních tlaků
– dýchací plyny se pohybují z míst s vyšším tkakem do míst z nižším
O2 : má nejvyšší p.tlak v plicích – pl.sklípcích a nejnižší ve tkáních
CO2 : nejvyšší p.tlak ve tkáních, nejnižší v plicích
ŘÍZENÍ DÝCHACÍCH POHYBŮ:
Nervově: – dýchací centrum v prodloužené míše – retikulární formace (vznikají zde rytmické vzruchy) – míšními nervy (autonomními nervy) vedeny vzruchy k dýchacím svalům
sympatikus – zvyšuje a prohlubuje dýchání
parasympatikus – inervuje dýchání
– koncový a střední mozek : vůlí lze regulovat frekvenci a hloubku dýchání
Látkově: – činnost centra ovlivněna chemickými podměty ( zvýšená koncentrace –CO2, změna pH) – chemoreceptory umístěny v aortě a krkavicích
– zvýšení parciálního tlaku CO2 ( způsobuje útlum a zástavu dechu)– stimulace receptorů – signály aktivují dýchací centrum – zvýšení plicní ventilace – hodnoty CO2 se vrátí k normě (oxid se odstraní, krev se doplní kyslíkem) a naopak
Při bolesti, emocích, horečce – činnost dýchací soustavy ovlivněna mozkovou kůrou a podkorovými oblastmi
volní dýchání – vědomé ovlivňování dýchacího centra
– při zadržení dechu – prudce stoupne obsah CO2 v krvi – stimuluje dýchací centrum, které potlačí volní regulace dýchání – nelze se zadusit pouhou zástavou dechu