Próza 80. let 20. století – VÁCLAV HAVEL: ZAHRADNÍ SLAVNOST

Před rokem 1945 jsou divadla rozdělena na Oficiální (Kvapil-Hilar), Neoficiální (kabarety Červená sedma, Revoluční scéna: V.Burian), Avantgardní (Osvobozené divadlo:V&W). Po roce 45 válka znamenala ztrátu několika předních umělců (Čapkové, Vančura, V&W). Hraje se Tyl-Kainar. V letech 48-56 byla veškerá kultura podřízena socialismu. Divadelní zákon vymezoval postavení a fci divadla, státní orgány zasahovaly do složení, dramaturgie, názvů (Stavovské->Tylovo, Městské->československé armády). Hrál se v.Káňa-V.Nezval. Léta 56-69 jsou Zlatým věkem čs dramatu. Politické uvolnění, rozmach absurdního dramatu, vlna rozhlasové a televizní dramatiky, rozkvět amatérských scén, P.Kohout-M.Kundera. V letech 70-89 se vláda snaží o ideové usměrnění divadel, podobné praktiky jako v letech 48-56. Hraje se O.Daněk-M.Uhde. Po roce 89 se vrátili emigrující umělci, havlovská vlna, konkurenční boj divadel o přežití, Ksteigerwald-J.A.Pitínský.

Obsah
Jednoduchý děj vychází ze znalosti psychologie českého člověka středních vrstev, jedož zásadami je: do ničeho se neplést, nevyjádřit přesně svůj názor, ale pokusit se využít situace a získat nějaké výhody. I hrdinové Zahradní slavnosi – manželé Oldřich a Božena Pludkovi se svými syny Hugem a Petrem jsou těmito typy. Jejich přizpůsobivá životní filozofie zapadá dobře do celkového společenského marasmu, který je vykreslen v postavách zdánlivě o něčem rozhodujících (pracovník Zahajovačské služby Plzák, její ředitel, tajemník i vlivný muž „v pozadí“ Kalabis). Když je Hugo Pludek poslán svými rodiči na zahradní slavnost likvidačního úřadu hledat údajně vlivného Kalabise, rozjede se absurdita hry na život. Strach o své postavení, znemořňují normální myšlení, i snaha přizpůsobit se společenské normě za cenu ztráty vlastní identity a obludná podřízenost fungování byrokratického mechanismu vyúsťují v jeden logický závěr – hlavní hrdina Hugo Pludek si při své úspěšné výpravě za získáním lepšího společenského postavení osvojuje potřebné znaky myšlení a chování tak dokonale, že ho vlastní rodiče nepoznávají. Hra odkrývá absurditu života, který se zříká vlastní identity a přizpůsobuje se vnější moci. Další předsatvitelé: j.kvapil:princezna pampeliša-f.šrámek:léto,měsíc nad řekou-j.hilbert:vina, j.mahen:jánošík-f.langer:jízdní hlídka,periférie-čapkové: ze života hmyzu, k.hilar:divadelní promenády, boje proti včerejšku-v&w:vest pocket revue, caesar, osel a stín, kat a blázen, rub a líc, těžká barbora-j.drda:hrátky s čertem- f.peroutka: oblak a valčík- j.kainar: akce aibiš, v.káňa: parta brusiče karhana-m.stehlík: mordová rokle- v.cach:duchcovský viadukt-v.nezval: dnes ještě zapadá slunce nad atlantidou-p.kohout:taková láska-joseftopol: konec masopustu, f.hrubín: srpnová neděle -m.uhde: král vávra-j.drda: daskabáty hříšná ves- o.vaněk: svatba sňatkového podvodníka-i.vyskočil: kdyby tisíc klarinetů, faust a markéta -m.kundera:majitelé klíčů, ptákovina-o.daněk:válka vypukne o přestávce,zpráva o chirurgii města N,k.steigerwald: napoleonská choroba- m.uhde:pán plamínků,modrý anděl-k.steigerwald:nobel-p.kohout: kyanid o páté-j.a.pitínský: ananas, matka, medium fox thriller.

Autor
Narozen v bohaté rodině, touha po rovnosti s ostatními. Potíže se získáním vyššího vzdělání, chemický laborant, večerní gymnázium. Působil v divadle Na zábradlí, absolvent DAMU. Poté pivovarský dělník. Ve vězení kvůli Chartě 77. Intenzivní společenská činnost v 80. letech. Po roce 89 prezidentem. Dílo: Zahradní slavnost, Audience, Vyrozumění