SOUVĚTÍ: PARATAXE, HYPOTAXE, TYPY VEDLEJŠÍCH VĚT

Parataxe – spojení vět nebo větných členů, ve kterých jsou tyto prvky mluvnicky rovnocenné
a nezávislé př: Pavel a Jitka, př: nejdu s vámi, musím se učit
Hypotaxe – závislost, člen závislý se nemůže ve větě objevit bez členu řídícího, také spojení
členů n vět odhaluje významné souvislosti př: Pavel s Jirkou; Nepůjdu s vámi. Protože se musím učit – ne tak dějové, menší spád

Věty vedlejší

Věty vedlejší – věta závislá na větě hlavní
I. spojkové – uvozené spojkami

II. vztažné – uvozené vztažnými zájmeny nebo vztažnými příslovci
Druhy:

III. podmětná – nevyjadřuje podmět věty řídící, spojovací výrazy – vztažná zájmena: kdo, co spojky: že, aby, kdyby apod.
př: kdo se bojí, nesmí do lesa.

IV. předmětná – vyjadřuje předmět věty řídící – spojky: že, aby,
vztažná zájmena a příslovce: kdo, co, kde, kam, odkud …
př: Myslím si, že to zítra stihnu.

V. přívlastková – přívlastek k podstatnému jménu věty řídící, spojky: kdo, který, čí, kde, kdy ..
př: Nesl koš, který byl plný hub.

VI. doplňková – spojka jak, kterak
př: Zahlédl jsem srnku, jak již zmizela v lese.

VII. přísudková – vyjadřuje přísudek jmenný, zpravidla po sponě věty řídící, spojka: jak
př: Nejsi taková, jak ses mi snažila namluvit.

VIII. příslovečná – vyjadřuje příslovečné určení a rozvíjí přísudek věty řídící

IX. příslovečná místní – kde, kam, odkud, kdy

X. příslovečná časová – když, až, jakmile, než, sotva, zatímco, kdy

XI. příslovečná způsobová – způsobu
– míry
– prostředku
– účinková
– zřetelová

XII. příslovečná příčínná (důvodová) – protože, že, poněvadž, jelikož

XIII. příslovečná účelová – aby

XIV. příslovečná podmínková – jestliže, -li, kdyby, jestli, když

XV. příslovečná přípustková – ačkoliv, třebaže, přestože, i kdyby, i když, ač, byť, jakkoli

Souvětí:
a) souřadná – více vět hlavních + věty vedlejší
b) podřadná – jedna věta hlavní + věty vedlejší

Poměr vět v souvětí souřadném:
XVI. slučovací – a, i, ani, také, pak, potom, i-i, ani-ani, jednak-jednak, hned-hned, …

XVII. grafický zápis +

XVIII. stupňovací – ba ba, ba ani, dokonce, nejen-nýbrž i …

XIX. grafické znázornění

XX. odporovací – ale, avšak, však, jenže, nýbrž, leč, sice-ale, někdy též-a

XXI. grafické znázornění

XXII. vylučovací – nebo, anebo, buď/ať – nebo (anebo), buď-buď, ať-ať, či

XXIII. grafické znázornění X

XXIV. důsledkový – proto, tedy, tudíž, a proto, a tedy, a tak …

XXV. grafické znázornění

XXVI. příčinný (důvodový) – neboť, vždyť, totiž
– grafické znázornění