Staroorientální despocie VII
I. PERSIE
– zakladatel říše – Kýros druhý Veliký (559 – 530 př.n.l.) z dynastie Achaimenovců, původně Medský vazal, kterou porazil
– r.546 porazil Lýdii, také ovládnul řecká města na pobřeží Egejského moře, pak území východního Iránu a Střední Asie
– 539 př.n.l. dobyl Novobabylonskou říši, došlo k sjednocení Přední Asie – Mezopotámie, Sýrie, Fénicie, Palestina
– jeho nástupce Kambysés se r.525 př.n.l. zmocnil Egypta, podrobil si rovněž Lybii – perská říše se stala největší starověkou říší
– po smrti Kambysa Dáreios I. (522 – 486 př.n.l.) – r.522 př.n.l. tvrdě potlačil povstání kněze Gaumáty, upevnil moc
– r.513 př.n.l. podnikl výpravu s maloasijskými Řeky proti Skytům ( ale neúspěch ), ovládl jen Thrákii, pak Makedonii
– r.500 př.n.l propuklo povstání maloasijských Řeků – potlačeno, ale počátek nepřátelství mezi Peršany a Řeky
– Peršané prohráli válku s Řeckem, prohru neodvrátil ani Xerxés (486 – 465 př.n.l.)
– v 5. a 4. st. př.n.l. docházelo k pozvolnému úpadku říše, oslabená říše byla ovládnuta 334 – 330 př.n.l. Alexandrem Makedonským
– po jeho smrti zde vládli Seleukovci (327 – 250 př.n.l.)
– poté Parthové ( Arsakovci ) vytvořili svoji říši, kterou dobyli Sasánovci roku 226 n.l. a ovládali ji až do roku 651
– toto území bylo v letech 634 – 651 dobyto Araby.
– povrch této země je převážně hornatý, závlahové hospodářství bylo možné pouze v údolích, jinde se převážně kočovnicky pásli dobytek
– v horách byl dostatek kov. rud.
– z kmenů vznikaly kmenové svazy a z nich vznikl stát
– v 6.st. vznikla velká Perská říše, která sahala od Indie po Řecko, do Egypta
– průniku Peršanů do Evropy zabránili Řekové
– národy a kmeny v Persii byly na rozdílném stupni vývoje, mluvili různými jazyky, vyznávali různá náboženství, a proto tato říše tvořila nesourodý celek
– vládnoucí Peršané tolerovali kulturní odlišnosti neperských národů
– v této veliké říši bylo org. spojení. Jezdci, kteří přesedávali z koně na koně ve výměnných stanicích
– tato říše podlehla ve 4.st.př.n.l. makedonsko-řeckým dobyvatelům
2.) Syropalestinská oblast
– osídlena od pravěku
– křižovatka obchodních cest – spojnice mezi Malou Asií, Mezopotámií, Egyptem a egejskou oblastí
– důležitá strategická poloha
– přírodní bohatství (dřevo, úrodná půda) – zájem kočovných kmenů i vládců okolních států