STAROVĚKÉ MIMOEVROPSKÉ PÍSEMNICTVÍ
– vzniká díky písmu – klínové, hebrejské, hieroglyfické, čínské
– obdobný způsob zpracování – převažuje epika, lyrika jen málo
– 1. fyziologické spisy – náboženské, dochovány díky archeologickým výkopům (Mezopotámie, Egypt), nebo přes
antickou literaturu
MEZOPOTÁMIE
– s příchodem Sumerů – klínové písmo – epika (díky knihovnám Ninive, Uru)
EPIKA
– nejstarší spis v oblasti Malé Asie – „Enuma Eliš“ – babylónská mýta, v Ninive
– zapsán na sedmi tabulkách – vznik světa, boji bohů => vytvoření světa, člověka, státu x člověk neposlouchá Bohy => potopa
– Marduk – babylónský Bůh, ochránce
– „Epos o Gilgamešovi“ – nejprve básně, potom až spojeny v jeden celek, přebírá z Enuma Eliš
– různí autoři v různé době => nesourodost díla
– Gilgameš – král, kněz, polobůh – putoval pro nesmrtelnost
– vyprávění o Uruckém králi (skutečná postava), chtěl postavit nedobytné město => lidi stavěli město x umírali => bohové poslali ENKIDA (zastal se obyvatelstva => Gilgameš ho vyzval na souboj x Enkid vyhrál => stali se z nich přátelé), společně bojovali proti drakovi
– Ištar se zamilovala do Gilgameše x ten ji nechtěl – Enkid ji pohanil => zabila ho => Gilgameš se rmoutil a šel najít květinu nesmrtelnosti, aby nedopadl jako Enkid, přišel za jedním člověkem, který přežil potopu. Ten mu prozradil, aby utrhl květinu x musí ji držet 6 dní a 6 nocí, a nesmí usnout x nedokázal to . Chtěl být nesmrtelný x nepovedlo se mu to => byl rád, že se aspoň potká s Enkidem => o zmoudření krále
– původně na jedenácti tabulkách, potom byla přidána 12. tabulka – úvod a čtyři části
– mýtus – vzniká ze skutečné události
– součástí ústního vyprávění => postupně se mění x základ je pravdivý a realistický
– o vzniku světa, o božstvech – považovány za 1. ucelený výklad světa – počátky teologie, historie, filosofie, přírodních věd
– později se z něho vyvíjí epos
– epos – přebývají náměty z mytologie
– náměty – hrdinské činy, války
– rozsáhlá veršovaná skladba – časté odbočky od hlavního děje, metaforické vyjadřování, barvitý jazyk