VÝVOJ ČESKÉHO DIVADLA
– divadlo je založeno na základě dialogu, během kterého se odehrává děj
– jedná se o jevištní předvádění před publikem
– jevištní scény a postupy
– typy: tragédie a komedie (situační, jazyková, frašky, parodie, komedie)
– divadlo vzniká ve středověku
1) STŘEDOVĚK
– náboženské hry: pašijové a mariánské
– „Hry o třech Mariích“ – „Mastičkář“ – fraška – původně mezihra, potom pro komediální záležitost na tržiště
– tři Marie chtějí nabalzámovat tělo kristovo => scéna z nákupu mastí
– poprvé není hrdinou šlechtic, jedná se o obraz středověkého trhu
2) RENESANCE
– česká renesance se na divadlo nezaměřuje, je spíše úvahová
– až v přelomu renesance a baroka píše Komenský: „Schola ludus“ = „Škola hrou“
3) BAROKO
– hry mají úvahové a rekatolizační texty, pouze v neoficiální literatuře venkovská interludia a frašky
– interludia: mezihry, krátké frašky v přestávkách her, z měšťanského prostředí, zesměšňují konkurenci, nespolečenské chování, způsob života, žebříčky hodnot, přílišnou snahu dostat se výš
4) NÁRODNÍ OBROZENÍ
1) Divadlo v Kotcích – 1771, vydána 1 Česká hra: „Kníže Honzik“
– přírodní divadlo, hráli pod širým nebem
2) Nosticovo divadlo – 1783
– česky hrají jenom o víkendech => krachují => Stavovské divadlo (1789)
3) Divadlo Bouda (fungují pouze 3 roky) – vlastenecké divadlo v horní části Václavského náměstí, velká
navštěvovanost x muselo být zrušeno pro architektonické opravy
– ústřední osobností Václav Thám
4) Stavovské divadlo – koupily České stavy
– zakladateli byli Václav Thám a Václav Kliment Kucpera
– romantické hry Smetany, Fibicha a Dvořáka
5) REALISTICKÉ HRY
– největší rozkvět divadla
– Alois JIRÁSEK – historické hry
– „Jan Roháč“, „Jan Hus“, „Jan Žižka“
– Alois a Vilém MRŠTÍKOVI : „Maryša“
– drama – premiéra v Národním divadle v roce 1894, báli se špatné kritiky x byla příznivá
– jedno z prvních realistických dramat – rychlý dějový spád, psaná v slováckém nářečí
– dobře vykresleny charaktery postav
– děj na slovácké vesnici – mlynář Vávra (špatná povaha) – usiluje o Maryšu pro peníze x Maryša miluje Francka (x je odveden na vojnu) => na donucení si bere Vávru. Když se Franck vrátí, řeší Maryša dilema, má rozbroje s Vávrou => otráví ho
6) MODERNÍ SMĚRY
– impresionismus – vznik v pol. 19. stol. – z Barbysonských malířů (malovali krajinu venku, ne v ateliéru) – snaha o zachycení atmosféry krajiny
– snaha zachytit krajinu krásným popisem, vyjadřují názory a pocity x kladně – nejraději mají krajinu při rozednění
– symbolismus – vznik v 80. letech 19. stol. ve Francii x inspirovali se Poem – báseň Havran
– užívání slov mnohoznačných, kde se původní význam pomocí metafor mění, snaha obracet významy symbolů
– Fráňa ŠRÁMEK: „Léto“ – líčí všechny své pocity
– mladý chlapec se seznámí se starší ženou (intelektuálka) – bere tu náklonnost jako zpříjemnění prázdnin x nakonec se do něho zamiluje
– „Stříbrný vítr“ – impresionistický román, oslabená dějová linie – hodně popisů jeho pozorování, jeho úvah o lidech a o životě
– volně řazeny epizody ze života hl. hrdiny – Jan Ratkin – studentem gymnázia – líčeno v době dospívání, kdy si ani s otcem, ani s profesory nerozumí => do konfliktu s nimi, rozumí si jenom se strýcem x ten se zastřelí. Rozumí si s jedním z profesorů – snaží se mu ukázat, jak přežít
– hledá přítelkyni, které by záleželo na citu x nakonec potkává tu pravou x nedokážou na sebe promluvit
– Viktor DYK: „Zmoudření Dona Guijota“ – líčí jej jako snílka x nechává jej zemřít
– ideály jsou nenaplnitelné
7) POČÁTKY 20. STOLETÍ
– šantány, kabarety, Červená sedma
– kabarety – literární kavárny, kde vystupují mladí lidé => kabaret = zábava
– Červená sedma – kabaret, vznik 1909
– studentský kabaret – studenti z Hradce Králové se tam schází, zakladatel Jiří Červený + bylo 7 členů
– na počátku parodovali klasické divadelní hry, poté improvizované dialogy
– autorský kabaret – historické události i aktuality
– moderní tance a hudba, vlastenecký, protirakouský => po 1918 oblíbený
8) 1. POLOVINA 20. STOLETÍ
– bratři Čapkové a jejich hry
– Divadlo Emila Františka BURIANA (D 34 – 40)
– lidové divadlo, výchovné, levicově orientované, určené obyčejným lidem
– autorské divadlo, hlavni postavou, šéf, režisér, navrhoval výstupy, scénu, hudbu
– více výchovná funkce – pro vzdělávání lidí, adaptace starších divadelních her x aktualizace na soudobé podmínky
– „Evžen Oněgin“, „Každý pro vlast“, „Chceme žít“, „Švejk“, „Vojna“
– Osvobozené DIVADLO
– vznik jako součást devětsilu
– profesionální scéna, vychází z poetismu => chce pobavit diváky
1. období: 20. léta, ovlivněno poetismem
– snaha lidi bavit, aby byly hry zábavné, nemají linii – jednotlivé vstupy, příběh skládán z písniček, pantomimických čísel, baletních čísel, hraných čísel
– „Vest pocket revue“ – ze studentského prostředí
– studenti střední školy se domluví, že vytočí profesora => jakoby s ním jedou na cestu kolem světa => změny vyprávění, žánrů, muziky
– parodie na sladký život zámožných lidí, založeno na slovních hříčkách, mnohoznačnosti slov
– předpokládají jisté vzdělání
– „Smoking revue“
2. období: 30. léta, hospodářská krize => divadelní hry komentují vývoj událostí => podplácení, nezaměstnanost => narážky, angažované hry => oblíbené
– ve hrách vystupují dva klauni – bílé obličeje, zvýrazněné oči a pusa, hrají zástupce lidu
– „Caesar“, „Pěst na oko“, „Kat a blázen“
9) MEZIVÁLEČNÉ OBDOBÍ
– Ladislav VANČURA: „Jezero Ukurewe“ – jak se kolonizuje Afrika => národ, který utlačuje jiný národ
– 1944 uzavření divadel
10) PO VÁLCE
1. OBDOBÍ:
Jan DRDA: „Hrátky s čertem“ – pohádková divadelní hra, alegorické, vznikla za okupace => peklem míněni fašisté, proti násilí
– kombinuje 3 pohádky: „Hloupý Honza“, „Tři přání“, „Strašidelný mlýn“
– postižení charakteru českého lidového hrdiny Martina Kabáta, který se vrací domů z vojny, potkává loupežníka x je to lenoch a strašpytel, který se živí okrádáním lidí. Potkává kouzelného poustevníka, který se snaží předstírat svatost x je krutý. Káča se snaží seznat manžela => každý před ní utíká, čert si ji vezme do pekla => Martin pro ni jde, zachrání Káču, díky přáním vylepší ostatní lidi x musí zůstat s Káčou
– „Dalskabáty hříšná ves aneb zapomenutý svět“ – má lidi strašit, svádět je k hříchům
– do lesa zabloudí ženská, rozhodne se čerta zlidštit => uklidí mu, začne mu vařit + uláme mu rohy, tupíruje mu ocas, nakonec mu ho usekne sekyrou => peklo pošle dalšího čerta, vystupuje jako duchovní => lidé díky němu na špatnou cestu x hodný čert s bábou všechno zachrání
2. OBDOBÍ:
– bylo zpolitizované – normalizace
3. OBDOBÍ: uvolnění
František HRUBÍN: „Srpnová neděle“ – odehrává se o prázdninách u jihočeského rybníka, pozoruje typy lidí, všímá si přetvářky, závisti a pomluv + mladých, kteří s chováním rodičů nesouhlasí, je to čisté chování, dávají rodičům najevo, jak by měli žít
– text-appealy – Suchý a Vyskočil
– obdoba her osvobozeného divadla – próza, básně, muzika, tanec
– vznikají divadla malých forem – literární část, písně, básně, tanec, založeno na Jazzu, snaha o nadsázku
– SEMAFOR – Suchý a Šlitr – Suchý světák, Šlitr zabedněný úředník