Vývoj – od temnosvitu k barevnému iluzionismu

Carvaggio
– krátký, barokně dramatický, dobrodružný život, vášnivá a prchlivá povaha, temperament, rváč a snílek
– tvůrce barok. realismu, vybíral si prosté lidi své doby (chudáky, žebráky a tuláky)
– „jablko může být stejně krásné jako madona“
– hl. výtv. prostředek – světlo = dram. působivost a koncentrace děje na hlavní osoby
– pohybové zkratky postav + komp. výřezy – podtrhují nehledanost a přirozenost scén
– Košík s ovocem, Medusy, Povolání sv. Matouše, Ukřižování sv. Petra, Obrácení sv. Pavla, Růžencová madona, Stětí sv. Jana Křtitele

Druhé nejvýzn. středisko barok. malířství vzniklo v Boloni – tři členové rodiny Carracciů zde založili roku 1585 akademii.
Annibule Carracci – princip perspektivního pohledu, dekorativní účinek, dospěl k klasicismu, položil také základy krajinomalbě

Boloňská škola – Francesco Albani, Domenichino, Guercino, Guido Reni

Romantismus – krajinomalby – Salvator Rosa (temná rom. atmosféra), Alessandro Magnasco (bizarní žánrové výjevy ze života vojáků, cikánů a komediantů)